Poté co Hilda Kochová zmodernizuje rodinnou kavárnu a s velkou obětavostí ji vede, její bratr Vilhelm ji chce naprosto nečekaně připravit o obchodní vedení. Jeho životní sen o kariéře u filmu ztroskotal, zatímco jeho žena Karin slaví jako herečka velké úspěchy.
Také s vinicí Hildina manžela Jeana-Jasquese to nevypadá nejlépe. Poté co začne najednou kolovat ve Wiesbadenu zlá pomluva, všichni se začnou o existenci své kavárny strachovat.
Čtvrtý díl oblíbené rodinné ságy.
Ukázka z knihy:
Matka Elsa sedí na židli vzpřímená jako svíce, paže má překřížené na prsou. Vypadá jako nedobytná pevnost. Hilda na ni přesto zlostně zaútočí.
„Stejná práva? Já snad špatně slyším. Kdo se po celý rok stará o kavárnu? Willi rozhodně ne! Ten šel za svou divadelní kariérou, a když přijel domů na návštěvu, nechal se kompletně obsluhovat!“
Teď se odváží i otec Koch přispět do diskuze. Udělá to jako vždy mírným tónem ve snaze nikoho se nedotknout. „Také si myslím, moje milá Elso, že by měl mít Willi spíš na mysli svou uměleckou dráhu…“
„To není tématem debaty,“ vyjede na něho matka Elsa. „Náš Willi je v těžké situaci a je naší povinností, abychom mu jako rodiče pomohli.“
„Jako byste to celou dobu nedělali,“ zavrčí Hilda. „Bydlí u vás, nechává se živit, a když se nudí, dřepí tady v kavárně a já mu servíruju kávu a dorty. Snaží se profesně uplatnit? Já si toho nevšimla!“
„Což je politováníhodné,“ poznamená otec Koch. „Takový talentovaný herec jako náš Willi…“
Luise je trapné, že je přítomna té hádce, protože už ale odsunula skleněnou tabuli vitríny, vyndá dva podnosy, aby zbylé dorty, které se na nich nacházejí, přendala na čistý tác.
Matka Elsa se mezitím znovu chopí slova. „Herec!“ zasténá. „Co je to za povolání? A pak ještě kabaret! Hned mi bylo jasné, že to pro našeho Williho natrvalo není. A když to konečně uznal a chce dělat něco solidního, nebudu mu házet klacky pod nohy. Leží mi přece na srdci jeho budoucnost!“
„Budoucnost tvé dcery je ti lhostejná!“ zuří Hilda. „Nenechám se z kavárny vyštvat, mami. Obchodní vedení? Dovol, abych se zasmála! Willi umí vést kavárnu asi tak jako kráva chodit po laně!“
„Však on se to naučí,“ trvá na svém matka Elsa. „V Eltville zaplnil náš Willi restauraci do posledního místa. Museli dokonce posílat hosty pryč. Potvrdil mi to Jean-Jacques!“
„Protože dělal ty své kejkle,“ namítne Hilda vztekle. „Můžeš ho pro mě za mě angažovat jako klauna, ale jako obchodní vedoucí kavárnu velice rychle zruinuje!“