V průběhu dubna proběhl na hradě Grabštejn zjišťovací archeologický výzkum vnější hradby na jižním předpolí za účelem zajištění podkladů k předprojektové přípravě opravy havárie ohradního zdiva.
V pátek 7. června se návštěvníkům v rámci Noci kostelů zpřístupní hradní kaple ve večerních hodinách, od soboty se do nabídky prohlídkových okruhů zařadí i okruh Grabštejnské poklady, který představuje nejstarší historii hradu.
Předmětem archeologického výzkumu se stala část parkánové hradby na jižním svahu, která byla po roce 1655 pobořena. Na torzu staré hradby byla v průběhu 19. století vybudována ohradní zeď pro deputátní zahrady vrchnostenských úředníků. Horní partie ohradní zdi se nachází v havarijním stavu, stejně tak i větší část nadzemních partií starého opevnění, na kterých je mladší zdivo založeno. Předmětem výzkumu se stalo zjištění míry a stavu dochování původních hradeb z 16. století a jejich návaznost na destruovanou zídku oplocení z 19. století.
Archeologický výzkum pod vedením Mgr. Renaty Tišerové z NPÚ, územního odborného pracoviště v Liberci, proběhl na dvou místech, a to vždy sondáží na vnitřním i vnějším líci hradby. Zjištěno bylo, že hradba o šíři bezmála dvou metrů je založena hluboko pod současnou úrovní terénu. Na vnější straně nad příkopem se jednalo o základovou partii s rozšířeným předzákladem v hloubce dvou a půl metru. Na vnitřní straně bylo základové zdivo taktéž s rozšířeným předzákladem uloženo v hloubce tří metrů, avšak vzhledem ke svažitosti terénu se základové partie hradby na vnější i vnitřní straně liší výškou svého založení přibližně o dva metry. Na destruované koruně starší hradby se nachází přizděná mladší ohradní zídka zesílená několika pilíři pro břevna plotu, jejíž šíře dosahuje maximálně půl metru. Oproti pevnému a masivnímu zdivu hradby byla ohradní zídka z 19. století vyzděna ledabyle z převážně nasucho skládaných kamenů, což zejména způsobilo její špatný technický stav.
„Kromě samotného zdiva bylo součástí výzkumu i podrobné studium uloženin nacházejících se v bezprostřední blízkosti tělesa hradby i v jejím základovém vkopu. Na místě bylo objeveno množství movitých archeologických nálezů v podobě keramických nebo kovových artefaktů dokládajících tehdejší tvary kuchyňských nádob, podobu kamnových kachlů nebo typy stavebního kování. Výsledky výzkumu byly na místě podrobně zdokumentovány a pomocí nejmodernějších metod převedeny do virtuálního prostoru přesným 3D skenováním. Výsledky archeologické sondáže, díky níž došlo k poznání stavebního vývoje a mnoha důležitých konstrukčních detailů, tak poslouží coby přesný podklad k vytvoření projektové dokumentace ke zdárnému uchopení akce obnovy a statického zajištění torzálního zdiva. Archeologické nálezy pak budou předmětem dalšího odborného zpracování a konzervování, aby mohly být později součástí archeologické expozice na Grabštejně“, vysvětluje Renata Tišerová.
„Opěrná zeď na bylinkové zahrádce před jižním průčelím hradu je dlouhodobě ve špatném technickém stavu. Správa hradu plánuje její kompletní opravu, která zahrnuje nejen zajištění statiky starého zdiva, ale také obnovu nadzemních mladších částí do podoby v 19. století. Archeologickým průzkumem byla dokončena předprojektová příprava, následovat bude projektování. Na projektu se začne pracovat ještě letos. Po dokončení stavební obnovy bude následovat i revitalizace celého prostoru – výsadba nové zeleně, umístění zahradního mobiliáře a vznikne tak prostor pro odpočinek návštěvníků i místních obyvatel“, doplňuje Mgr. Věra Ozogánová, kastelánka hradu.
O tom, jak přínosné jsou archeologické nálezy a co všechno díky nim o životě na hradě víme, svědčí i plánované rozšíření archeologické expozice na doplňkovém prohlídkovém okruhu Grabštejnské poklady. Ten se veřejnosti zpřístupní v sobotu 8. června a návštěvníci se mohou těšit na prohlídku sklepních prostor, kapli svaté Barbory či výstup a rozhled z hradní věže. Doplněná archeologická expozice bude součástí okruhu od 13. července.
