Chřiby (v roce 1991 vyhlášeny přírodním parkem) jsou proslulé zachovalými bukovými lesy, skalními útvary, studánkami, vyhlídkovými místy i hlubokými údolími. Nachází se zde i několik archeologických lokalit. Tou nejznámější je hradisko sv. Klimenta u Osvětiman. Kyjovská část Chřibů navzdory své nevelké rozloze přímo překypuje přírodními hodnotami, není tedy divu, že celé Chřiby včetně jejich kyjovské části jsou navržené na velmi rozsáhlou evropsky významnou lokalitu soustavy Natura 2000.
Zřícenina hradu Cimburk – rozsáhlé zříceniny hradu založeného kolem roku 1330. Největšího rozsahu dosáhl hrad v 16. a 17. století, kdy se s ním počítalo jako s protitureckou pevností. V roce 1709 byl však již pustý. V současné době se jej snaží sdružení Polypeje zachránit před postupující zkázou. Hrad je otevřen o víkendech a prázdninách a vybírá se zde vstupné. Příležitostně tu jsou pořádány kulturní akce. Mezi rozcestím U Křížku a Cimburkem je při žluté značce studánka. Více o zřícenině najdete na www.cimburk.eu.
Kozel – osamocená pískovcová skála se nachází v těsné blízkosti červené turistické značky mezi rozcestím U Křížku a studánkou U Mísy. V blízkém okolí je několik dalších skal a skalek. Přímo u cesty je pískovcový balvan, v jehož horní části je několik skalních mís. Kozel je chráněnou přírodní památkou a je zde vytyčeno několik horolezeckých cest. Skála Kozel je vysoká 22 m.
Bradlo – vrch Bradlo (543 m.n.m.) je tvořen úzkým hřbetem, který je protažen v severo a jihozápadním směru. V jeho severní části při modré značce stojí tzv. Koryčanská kaple, drobná stavba barokních tvarů z poloviny 19. století. Bohužel k Bradlu nevede „oficiální“ turistické značení, od turistického rozcestníku Koryčanská kaple se na jeho vrchol dostanete cestou vyznačenou členy KČT z Vřesovic. Na vrcholu najdete mj. pamětní tabuli k letecké havárii v roce 1952, která se na Bradle přihodila.
Hradisko sv. Klimenta – Místo osídlené v době velkomoravské a ve středověku. Předpokládá se, že zde bývalo významné hradiště, které bylo jedním z kulturních středisek Velkomoravské říše. Měly zde být uchovávány ostatky sv. Klimenta a fungovat církevní škola. Po pádu Velkomoravské říše hradisko nebylo opuštěno a osídlení zde přetrvalo až do 11. století. Podle nepodložené tradice zde žili tzv. černí mniši. Pak místo zpustlo a k jeho obnově došlo až po roce 1358, kdy bylo předáno brněnským augustiniánům. Ti zde obnovili a rozšířili kostel a vybudovali malý klášter. Za husitských válek byl klášter zničen a později zde žili už jen poustevníci. Hora sv. Klimenta byla prohlášena národní kulturní památkou. Přes provedené výzkumy a množství literatury, která byla o Hoře sv. Klimenta napsána, se stále čeká na kritické vyhodnocení skutečného významu tohoto místa. Hora sv. Klimenta, která je zasazená do překrásného přírodního prostředí chřibských lesů, je přístupná po žluté značce ze sedla U Křížku do Osvětiman a po zelené značce od Kazatelny k rozcestí Nad Koryčanskou kaplí. Na tomto místě dnes naleznete odkryté základy středověkého kostela, volně přístupnou dřevěnou kapli, zvonkohru, symbolické kříže připomínající sv. Cyrila a Metoděje, a tzv. Gorazdovu studánku.
Kazatelna – osamocené skalisko vysoké cca 8 m vystupující ze svahu je zpřístupněné vytesanými schůdky. Na severní straně skála prudce spadá do údolí Stupavy. Na vrcholu je upravená plocha připomínající kazatelnu, železný dvouramenný kříž a také krásný výhled na zříceninu Cimburk. Nachází se při červené značce mezi studánkou U Mísy a rozcestím U Kazatelny. Kazatelna je chráněnou přírodní památkou. O skalisku se traduje, že bylo skutečně využíváno jako kazatelna, nejprve moravským arcibiskupem Metodějem, později i augustiniány z nedalekého kláštera na Svatém Klimentu.
