Od letošního června propojuje dominanty Brd oficiální 120 kilometrů dlouhá Brdská hřebenovka. Na jejích hlavních turistických bodech turisté nově potkají unikátní dřevěné označníky s uměleckými reliéfy inspirovanými zdejším životem a především zástupci brdské zvířecí říše. Už pár dní zdobí vrchol Toku tetřev hlušec a na Třemošné se vyjímá podobizna fořta. Další umělecká díla budou následovat. Autory dřevěných instalací jsou řezbáři z příbramské Waldorfské školy, na nových prvcích umístěných do brdské krajiny spolupracují s Turistickou oblastí Brdy a Podbrdsko, z. s. Součástí označníků jsou schránky s vrcholovou knihou, zpestřením výletů, do které může každý poutník vložit vzkaz, vzpomínku, myšlenku či obrázek.
„První dva označníky jsou už umístěné na svých místech. Na nejvyšším bodu Brd, vrcholu Tok, potkáte tetřeva hlušce, a na nedaleké Třemošné vás uvítá fořt. Do budoucna se můžete těšit na divokou kočku, sovu a možná i nového obyvatele brdských hvozdů, vlka. Naším cílem je sjednotit a pozvednout současný mobiliář zdejší krajiny, protože v současnosti se na brdských vrcholech nachází často nevzhledné a živelně vzniklé schránky. Jsme rádi, že jsme našli kompromis se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny a Vojenských lesů a statků ČR, které nám pomohly dřevěné prvky nainstalovat,” říká Luboš Kožíšek ze spolku Brdy a Podbrdsko.
Inspirací pro umělecká díla jsou podle jeho slov především brdská zvířata, která se v dané lokalitě vyskytují nebo se zde vyskytovala v minulosti. Výjimkou je reliéf fořta neboli lesníka, upomínající na někdejší život v Brdech. „Reliéf fořta je připomínkou dávného života v Brdech, kdy byli fořtové a fořtovny jeho běžnou součástí. Museli však brdské lesy opustit s tím, jak zde postupně vznikal vojenský újezd,” vysvětluje Kožíšek.
„Instalace označníků je skvělým příkladem spojení umění, přírody a historie. Jsem velmi rád, že se nám podařilo začít právě na vrcholech Tok a Třemošná a těším se, až se podobné prvky objeví i na dalších místech Brd. Tento projekt nejen oživuje místní krajinu, ale vytváří také prostor pro návštěvníky, aby mohli zanechat svou stopu v podobě zápisu či kresby do vrcholové knihy,“ uvedl při slavnostním odhalení prvního označníku radní Středočeského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda.
Dřevěné reliéfy vytvořili žáci oboru umělecký truhlář a řezbář z Waldorfské školy v Příbrami. Zdejší žáci jsou schopni vyrobit maximálně dva až tři označníky za rok. V plánu je označit 9 brdských vrcholů a zajímavých míst, předpokládá se tedy, že projekt bude završen v roce 2027. Nové dřevěné prvky jsou z kvalitního dubového dřeva, šindelová stříška je zhotovena z šindele z modřínového dřeva. Reliéf je výsledkem detailní a pečlivé práce žáků, proto není možné jejich výrobu uspěchat. Okolí označníků je bezpečné, Vojenské lesy a statky ČR zajišťují průzkum jejich okolí a případně se také postarají o odstranění nevybuchlé munice. Dřevěné prvky budou umístěny na místa, která se nacházejí na značených turistických trasách, a jsou tedy pro návštěvníky bezpečná.
Vrcholy a zajímavá místa v těsné blízkosti navržené k označení, rámcový harmonogram prací
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Tok 865 m n. m. HOTOVO |
Praha 867 m n. m. |
Jahodová hora 726 m n. m (nebo malá soutěska v blízkosti) |
Malý Tok 843 m n.m. nebo Čákova vyhlídka |
Třemošná 779 m n. m HOTOVO. |
Koruna 832 m n. m. |
Kočka 789 m n. m. |
časová rezerva |
časová rezerva |
Třemšín 827 m n. m. |
Houpák 794 m n. m. |
časová rezerva |
Poznámka: pořadí lokalit se může měnit