Areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je doslova zaplaven podzimními barvami. Nejen listy stromů a keřů hýří zářivými barvami, řada rostlin také oplývá červenými či oranžovými plody, které lákají zejména volně žijící ptáky ke konzumaci před nadcházejícím chladným obdobím.
Takovými rostlinami, které určitě nemohou návštěvníci při své procházce areálem ostravské zoo minout, jsou zcela jistě jeřáby (Sorbus), skalníky (Cotoneaster), hlohyně (Pyracantha), kdoulovce (Chaenomeles), růže (Rosa) či vřesovištní klikvy (Vaccinium) a libavka (Gaultheria). Naposled jmenované rostliny patří ve volné přírodě k druhům rostoucím v otevřených keřovitých biotopech, které nazýváme vřesoviště. Tento unikátní prostor vzniká na neúrodných kyselých půdách a je rozšířen po celém světě. Větší část evropských vřesovišť vznikla až druhotně činností člověka – vykácením původních lesů (převážně acidofilních doubrav) a následnou pastvou, vypalováním či strháváním drnů. Půda, na níž rostou, bývá velmi kyselá a neúrodná, často písčitá, proto se v ní neudrží voda. Stálezelené či poloopadavé keříčky mají na takto neproduktivním stanovišti konkurenční výhodu nad jinou vegetací v tom, že nemusejí každý rok obnovovat své nadzemní části, jsou však náchylnější na mráz. Největší druhové diverzity dosahují evropská vřesoviště v západní Evropě a na Britských ostrovech, kde panují jen mírné zimy.
V Zoo Ostrava je možné zhlédnout ukázku tohoto biotopu u restaurace Saola. Svými plody zde přitahuje pohled například libavka poléhavá (Gaultheria procumbens), která je endemitem na severovýchodě Severní Ameriky od Newfoundlandu na západ po Manitobu a na jihu po Alabamu. Patří mezi kalcifobní rostliny preferující propustnou, vlhkou, kyselou půdu. Atraktivní červené plody tvoří pouze na plném slunci. Její listy se sbírají pro výrobu čajů. Čaj se vyrábí farmaceuticky a již dlouhou dobu je nejen v Americe znám pod názvem horský čaj. Konzumace plodů může být nebezpečná pro osoby s alergií na léky typu acylpirin, protože libavka obsahuje látky tomuto léku podobné. Odtud přezdívka indiánský aspirin.
Také další rostlina na vřesovišti láká atraktivními plody. Je to klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon) nebo také americká brusinka. Je to plazivá rostlina rostoucí obvykle na vlhké, na minerály chudé půdě (zejména rašeliništích a slatinách). Má bílé až narůžovělé květy na stopkách, plody jsou růžové až červené nakyslé bobule. Klikva u nás roste pouze výjimečně. Plody se k nám dovážejí převážně ze Severní Ameriky. Pro vysoký obsah vitamínu C se klikva používala u námořnictva jako prevence proti kurdějím. Poslední velmi dekorativní rostlinou je tzv. irský vřes neboli dabécie kantabrijská (Daboecia cantabrica) nápadná svými krásnými zvonkovitými květy růžové či červené barvy. Roste keříčkovitě a patří mezi stálezelené rostliny.
