Olomoucká zoo vítá mláďata vzácných čápů černých. Náš chovný pár čápů černých si navzdory poznatkům o biologii svého druhu postavil hnízdo na zemi ve stínu stromů ve zrekonstruované průchozí voliéře Bábovka. Ze čtyř vajec se mezi 11. a 14. červnem úspěšně vylíhla tři mláďata, která od první dnů jeví značný zájem o potravu. Krmná dávka v naší zoo se skládá z nakrájených sladkovodních ryb, kuřecích srdcí, myší, kousků kuřat a různých druhů hmyzu. V těchto dnech jsou již k vidění z vnitřního prostoru Bábovky, jak se začínají samostatně pohybovat kolem hnízda napravo od „čedičové“ skály. „Mláďata budou zapsána do plemenné knihy, nakroužkována, poté podle rozhodnutí koordinátora chovu zařazena do chovného programu jiné zahrady, případně vypuštěna do volné přírody,“ dodává zooložka RNDr. Libuše Veselá.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Vůbec prvního čápa černého chovala olomoucká zahrada v průběhu 60. let. Mláďata se v historii podařilo odchovat však pouze jednou, a to v roce 2007.
OBECNÉ INFORMACE
Vzácný a chráněný čáp černý je o něco menší než čáp bílý, převážně černého zbarvení s kovovým leskem, bílým břichem, červeným zobákem a nohama. Mláďata mají po vylíhnutí bílý prachový šat, žlutý zobák a nohy zelenavé. Jejich peří postupně hnědne, až nakonec zcela zčerná. Samcovo peří doznává výraznější opalizace od zelené po fialovou, kdežto samice je matnější. Žije poměrně skrytě. Spatřit ho není tak jednoduché jako čápa bílého, ale na podmáčených loukách v okolí lesů se to může pozornému člověku poštěstit. Hnízdí vysoko v korunách stromů, v hloubi lesa, nebo na skalních římsách, tedy na odlehlém místě, které po mnoho let nemění. Obývá mělké vodní plochy a listnaté či smíšené lesy. Rozšířený je v Africe, Asii i Evropě. Potravu tvoří z velké části ryby, nepohrdne ani obratlovci, či drobnými savci. Samice snáší většinou 2–4, výjimečně až 6 vajec, jejichž inkubace trvá v rozmezí od 31 do 33 dní. Coby rodiče se čápi střídají jak na sezení na vejcích, tak při krmení mláďat. Ta začínají létat ve věku 2 měsíců a dospívají ve 3 letech. Mladí čápi se po vylétnutí z hnízda (nejčastěji v červenci) většinou krátce zdržují v jeho okolí, a pak se rozptylují všemi směry nezávisle na sourozencích i rodičích. První rok života, stejně jako první podzimní tah se stává osudným pro mnoho mláďat. Délka života dospělců se odhaduje na průměrných 10 let, dožívá se však i 18. Po roce 2000 byla jeho populace odhadována na 300 – 400 hnízdních párů, při sčítání v roce 2014 výsledný odhad čítal 505 párů. Jedná se však pouze o hrubé odhady. Skrytý způsob života může přinášet i vyšší čísla.
ZAJÍMAVOSTI
Před zimou odlétá z Evropy do teplých krajů Afriky jižně od saharské pouště, případně ze severní do jižní Asie. Tahy čápů se monitorují pomocí tzv. odečítacích kroužků s unikátním kódem pro každého jedince, který je čitelný dalekohledem na větší vzdálenosti. Mezi nejzajímavější poznatky získané tímto sledováním patří potvrzení dvou hlavních tahových cest našich čápů do Afriky – na jihozápadě přes Gibraltar a na jihovýchodě přes Balkán a Blízký východ, zejména Izrael. Je to logické, protože z hlediska termického proudění a potravní nabídky je nežádoucí cesta nad otevřeným mořem. Za den jsou schopni v extrémních případech urazit až 500 kilometrů. Čápi černí se snaží zahnízdit co nejdříve po návratu ze zimoviště. Pokud se na hnízdišti nesetkají se svým původním partnerem, který se například opozdil, nebo přišel o život, vytvoří poměrně rychle s jiným „dostupným“ čápem nový pár. Vzdálenost mezi místem narození a oblastí nového zahnízdění se pohybuje od nuly, kdy využijí původní rodné hnízdo, až po několik set kilometrů. Záleží také i na skutečnosti, zda je místo bohaté na potravu.
