
V unikátním projektu Botanické zahrady hl. m. Prahy Kořeny osobností přibylo na Zelený čtvrtek 17. dubna další významné jméno. Jako již 124. osobnost se zapojil americký astronaut a geofyzik Andrew J. Feustel, kterého s Českem pojí silné vazby. Při svých misích do vesmíru na tyto vazby nezapomínal, na tu první vezl Písně kosmické od Jana Nerudy, na druhou vzal oblíbenou postavu Krtečka. V současné době se mimo jiné angažuje i v národním projektu Česká cesta do vesmíru.
Otevírací doba:Venkovní expozice:denně včetně svátků9.00–19.00Skleník Fata Morgana:út–ne9.00–19.00Vinotéka sv. Kláry:po–pá
|
Andrew J. Feustel (* 1965) se narodil v Lancasteru v Pensylvánii v USA. Vystudoval geofyziku na univerzitě v americké Indianě. Manželka Indira Devi Feustel má české předky, pocházející ze Znojma. V roce 2000 byl Feustel vybrán jako kandidát do výcviku astronautů pro NASA. Během své kariéry absolvoval tři mise do vesmíru. Cílem první mise v roce 2009 byla oprava Hubbleova vesmírného teleskopu. Úkolem druhé mise v roce 2011 bylo dopravení magnetického spektrometru Alpha na mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Poslední misi absolvoval Andrew J. Feustel v roce 2018 v rámci expedice Expedition 55/56, kdy se na mezinárodní vesmírnou stanici ISS dopravil na palubě ruské vesmírné lodi Sojuz. Na této misi strávil ve vesmíru šest měsíců. Postupně uskutečnil Andrew Feustel devět výstupů do volného prostoru. Celkem strávil ve vesmíru 225 dní, 9 hodin a 16 minut. Svou kariéru v NASA ukončil 31. července 2023. Při svých misích zanesl do vesmíru i českou stopu. Poprvé to byla básnická sbírka Písně kosmické od Jana Nerudy, při druhém letu s sebou vzal postavičku Krtečka od Zdeňka Milera. Na své třetí cestě vynesl astronaut do vesmíru kopii titulní stránky z časopisu Vedem, který byl vydáván za druhé světové války chlapci v židovském ghettu Terezín, a kopii obrázku Měsíční krajina, který nakreslil zakladatel časopisu Vedem, čtrnáctiletý Petr Ginz. Andrew J. Feustel se svou manželkou pravidelně navštěvuje Českou republiku, přednáší a věnuje se popularizaci kosmonautiky. Angažuje se i v národním projektu Česká cesta do vesmíru.
„Jsem velmi potěšený, že do našeho projektu Kořeny osobností přibývají i významná jména, která přesahují Českou republiku a přitom mají k naší zemi velmi blízký vztah. Vedle bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové je to nyní americký astronaut
Andrew J. Feustel, který vynesl českou stopu do vesmíru a nyní tu svou zanechává tady u nás, v botanické zahradě. Andrew Feustel vzbuzuje zájem o vesmír a kosmonautiku napříč generacemi a já věřím, že díky tomu, že vstoupil do našeho unikátního projektu, vzbudí zájem i o pozemskou přírodu a ohroženou flóru naší planety,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.
„Cesta sem do botanické zahrady je pro mě vlastně součástí cesty do vesmíru. Díky své ženě Indiře jsem mohl Česko zahrnout do svých misí a díky přátelům tady v Česku, mezi které patří i Jana a Vladimír Remkovi, kteří nás na naší cestě také podpořili a se kterými zažíváme řadu dobrodružství, jsme se dnes dostali až sem. Jsem velmi vděčný, že se mohu zapojit do toho krásného projektu Kořeny osobností,“ uvedl astronaut Andrew J. Feustel.
Odolný kalifornský dub
Tento opadavý druh dubu ‚Valley Oak‘ (Quercus lobata) s velmi širokou korunou pochází z USA, konkrétně ze státu Kalifornie. V domovině dorůstá výšky až 35 m. Listy jsou laločnaté s tupými a hluboce vykrojenými laloky. Žaludy jsou protáhlé, ke konci zašpičatělé. Číška
není výrazná a žalud je v ní zasazen poměrně mělce, asi z jedné čtvrtiny. Tento dub
roste v oblastech, kde jsou tuhé zimy a horká léta. Preferuje vlhčí půdy v údolích, ale roste i v podhorských smíšených lesích, například v údolí Central Valley nebo na březích malebné řeky Salinas. Jako většina dubů na světě má i tento druh velmi kvalitní a hodnotné dřevo.
Je používán například pro výrobu parket nebo sudů. Staré stromy tohoto druhu patří
mezi nejmohutnější stromy ve Spojených státech. „Proč právě americký astronaut,
americký dub a česká doubrava? Výsadba je jakýmsi spojením amerického vesmírného úspěchu a dubu, jakožto rodu, který je tím spojujícím prvkem. Neroste pouze ve Spojených státech, ale také v české dubohabřině. A naše expozice Lesních biotopů Severní Ameriky je tím
ideálním místem pro Quercus lobata,“ říká Tomáš Vencálek, kurátor dřevin
Botanické zahrady hl. m. Prahy.