Na zimovišti afrických zvířat mají matky oryxů jihoafrických vtěchto dnech napilno. Letos nenastala výjimka, a tak se jejich zázemí měnívjednu velkou porodnici. Otecu porodu nebývá. Patrně by neomdlel, ale určitě ani nijak zřetelně nepomohl. Celkem se na svět podívalo už 7mláďat, z toho 3samice. Ještě očekáváme porod u dalších 2březích matek. Mláďata brzy spatří poprvépřírodu. „Vypouštění oryxů volomoucké zahradě je závislé na počasí. Většinou kněmu dochází vkvětnu, od října pobývají na zimovišti. Stím souvisí i březost samica následné datum porodů –čím je tepleji a čím dříve oryxe můžeme vypustit ze zimoviště, tím dříve samice venku zabřeznou, a tím dříve se na zimovišti narodí mláďata,“objasňuje koloběh zooložka RNDr. Libuše Veselá.
Chov v Zoo Olomouc
Olomoucká zahrada chová oryxe od roku 1973 a patří k nejúspěšnějším chovatelům této antilopy vEvropě.V roce 1975 získala i zvířata z odchytu vNamibii. Za celou dobu chovu zde došlo k334porodům. Mláďata se rodípo zhruba 8 a půl měsíce trvající březosti ve stájina zimovišti a poprvé spatřují krásy přírodyna jaře, kdy je celé stádo po zimě vypouštěno do svého travnatého venkovníhovýběhu. V krátké době přichází samice do říje, většinou všechny zároveň, a vše směřuje k páření.
Obecné informace
Tento poddruh africké pouštní antilopy zdobí jedinečná černobílá kresba, stejně jako typický úhoří pruhna zádech. Dlouhé rohy vzhled umocňují. Jejich skupiny čítají přibližně 15 členů, někdy se však stáda při svých dlouhých cestách za vodou a potravousetkají a dále pokračují v počtu až 200 jedinců. Ve skupině panuje přísná hierarchie. Výsostní postavení je dáno dominantnímu samci, mezi samicemiprobíhají po vypuštění do výběhu vzájemné ritualizované souboje, které vedou k seřazení do hierarchického žebříčku. Oryxové se projevují tzv. distančním chováním, kterým si jednotlivá zvířata udržují od sebe vzájemný odstup. Porušují jej pouze v případě souboje, páření, či ve vztahu matka-mládě.
Zajímavosti
Samice rodí mládě odkládacího typu. Neznamená to, že by jej odložila a vzala do zaječích. V přírodě mládě odloží, sama se však za ním nevydává. Svou pachovou stopou by mohla přilákat predátora. Několikrát denně mládě bučením přivolá, nakojíjej, olížemu konečník, čímž ho přiměje k vyměšování a nakonec ho dokonale očistí, aby ho případný predátor nevyhledal podle pachu. Poté malý oryx sám odchází zpět do úkrytu. Má-li dostatečný příjem mléka a péči samice, první dny se téměř nehýbe, leží při zemi, s hlavou přitisknutou k zemi a s ušima ke krku, vypadá jako hromádka písku, působí tak velmi nenápadně. Svým zbarvením písek i připomíná. Později se mláďata drží pohromadě a vytváří tzv. školky. Pokud stádo odpočívá nebo se pase, jednotlivá zvířata jsou velmi ostražitáa vytváří tzv. hvězdu. Ksobě jsou otočená zadní částí těla a orientována tak, že každé je obráceno na jinou stranu a kontroluje tak určitý výsek okolí, takže společně mají přehled o dění a o případném blížícím se nebezpečí v úhlu 360 stupňů.
