Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2021 káni lesní (Buteo buteo). Tento středně velký dravec je vůbec nejhojnějším dravcem České republiky i celé Evropy. Dva páry kání každoročně hnízdí i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Káně mají dokonce i svůj Den kání, a to právě dnes.
Káni můžeme na rozdíl od jiných vzácnějších druhů dravých ptáků vidět v přírodě poměrně často – i několik jedinců najednou posedává na poli, na stromech kolem cest i jiných vyvýšených místech nebo plachtí vysoko nad našimi hlavami. K plachtění je káně dokonale přizpůsobena . Má dlouhá široká křídla o rozpětí 115–130 cm. Pro plachtění dokáže skvěle využívat stoupavé vzdušné proudy, při nichž se udrží ve vzduchu poměrně dlouho bez vynaložení přílišné energie.
Její početnost je u nás odhadována na 11–14 tisíc hnízdních párů. Dokáže se přizpůsobit různým podmínkám i krajině výrazně pozměněné člověkem. Její hlavní potravou jsou hlodavci, zejména hraboši. Tím pomáhá redukovat stavy těchto živočichů. „Na podzim je možno pozorovat káně, jak pěšky na poli ve velkém loví býložravé brouky z čeledi střevlíkovitých hrbáče osenní (Zabrus tenebrioides). Na hnízdech kání jsem mimo jiné našel mj. racka, veverku, ježka a užovku,“ uvádí ornitolog Otakar Závalský.
„V přírodním areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava hnízdí v posledních letech dva páry kání lesních. Letos staví jeden z nich nové hnízdo na bříze v blízkosti expozice Mokřady v dolní části areálu,“ dodává Otakar Závalský.
Hnízdění kání v Moravskoslezských Beskydech zachycuje video.
Přestože se jedná o poměrně hojného živočicha, i tento musí v přírodě čelit různým nástrahám ze strany člověka. K těm patří otravy otrávenou kořistí. Káně nerozpozná, byl-li hraboš otráven jedem, pozře ho, a tak se jed dostává do těla dravce a pomalu jej zabíjí. Další nebezpečí představují sloupy vysokého napětí, na kterých hynou desetitisíce ptáků, nejen kání. Před rokem 1989 byla pro káně lesní velkým nebezpečím existence bažantnic, ve kterých bylo povoleno káně střílet.
Podrobné informace o káních najdete na stránkách České společnosti ornitologické, která ptáku roku věnuje i speciální číslo časopisu Ptačí svět.
Foo: Enrico Gombala