10.11. 2022 se devatenácti členná skupina kotulů veverovitých rozrostla o další přírůstek. „Mládě se po týdnu života jeví zdravě, ve skupině panuje klid, matka se o něj vzorně stará. Malý kotul tedy pije od matky, což je jeden z hlavních předpokladů úspěšného startu do života,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově odchovala 134 mláďat.
ZAJÍMAVOSTI
Kotul se stal prvním primátem vyslaným do kosmu. V roce 1958 odstartoval z mysu Canaveral první kotul Gordo a o půl roku později byl následován Bakerem, který suborbitální let přežil.
Tato malá opice z čeledi malpovitých obývá území Jižní Ameriky, převážně výškově střední část pralesa. Výjimečně se přesunuje do horních pater či na zem. Vyhovují jí oblasti s dostatkem přirozených úkrytů v pralese, bažinách, mangrovech či savanách. Většinovou část dne stráví na stromech, hledáním potravy v korunách stromů. Živí se nejrůznějšími plody, květy, hmyzem, nektarem i drobnými obratlovci. Kotulové nemají rádi potravu bohatou na vodu. Často jsou viděni, jak se přebytečné vody zbavují pomocí ocasu, kterým ji vysouší. Ocas (dosahující délky 40 cm) není oproti ostatním malpovitým primátům chápavý. Kotulové tvoří až stočlenné tlupy, složené převážně ze samic a nedospělých mláďat obojího pohlaví s přísnou hierarchií. Samci se drží bokem a k samicím se přidávají jen v době říje. Mohou žít sympatricky s dalšími druhy novosvětských primátů, nejčastěji s uakari či s malpami. Dorozumívají se pestrou škálou zvuků, mezi které patří i ty evokující ptačí švitoření. Typické jsou pro ně velké ušní boltce a bílá maska. Samice rodí jediné mládě po půlroční březosti, které po narození nosí nejprve na břiše, poté na svých bedrech. Velmi výjimečně se mohou narodit i dvojčata.
