Minulý týden byli zaměstnanci Zoo Olomouc Milan Kořínek a Mgr. Pavel Javůrek přivoláni k požáru v obci Klopina na Šumpersku. Jejich zásah si vyžádala přítomnost krokodýla nilského v místě, kde k incidentu došlo. „Přijeli jsme do krizové situace. Vysoké riziko pro zasahující jednotky hasičů představoval krokodýl, který se v daný okamžik pohyboval v nevyhovujícím chovatelském zařízení. Bylo potřeba jej z důvodu bezpečí co nejrychleji přesunout do přilehlé garáže, kterou požár neohrožoval. Snažili jsme se tedy v co nejkratším čase zajistit bezpečí hasičům, aby mohli vykonávat svou činnost, současně se postarat o bezpečí zvířete. Krokodýla jsme na hlavě opatřili smyčkou a další manipulací přesunuli. Jednalo se oživočichadlouhého okolo tří metrů,“ dodává Milan Kořínek ze Zoo Olomouc. Vše ostatní je předmětem šetření a Zoo Olomouc není činným orgánem ve věci samé. Tyto kompetence mají pouze složky PČR a Krajské veterinární správy. Zoo Olomouc se případně krokodýla u jmout nemůže, neboť pro jeho chov nemá kapacitní možnosti.
KROKODÝL NILSKÝ
Obává se ho téměř každé zvíře a neméně ostražitý musí být i člověk. Náleží totiž k největším a současně nejagresivnějším druhům krokodýlů. Může dorůstat až 6 m délky a těšit se váhy 1 tuny. Vyskytuje se na většině území Afrikya v Izraeli. Je vázán na vodní plochy, především řeky a jezera, k životu mu ale stačí i rozsáhlejší bažina. Slovo krokodýl pochází z řečtiny a poprvé je doloženo v díle Hérodota. Doslova znamená „dlážděný červ“ kvůli svým hřbetním destičkám. Žije samotářsky, samci jsou teritoriální. Zejména v období páření, které probíhá ve vodě a samci u něj hlasitě řvou, neváhají napadat jiné krokodýly. Před líhnutím mláďat samice na břehu vyhrabe jámu, do které podle své velikosti a kondice naklade až 100 vajec. Poté jámu zahrabává. Tlející materiál rostlinné hmoty v jámě uvolňuje teplo a plní funkci inkubátoru. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky, podobným kachním. Samice jim pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody. K odpočinku si vyhrabávají pod břehem až 10 m prostorné nory. Komunikují prostřednictví pestré škály pachů i zvuků, s poměrně širokým hlasovým repertoárem.
Nejaktivnější jsou za soumraku, kdy také zpravidla loví.
Při útoku se dokáží vymrštit z vody do výšky 1–2 m. Krokodýl nilskýje trpělivý lovec. Dovede ležet bez pohnutí dlouhé hodiny a čekat na neopatrnou kořist, která se přijde na pít k vodě. Aby se udržel pod hladinou, polyká drobné kameny, které tlumí nadnášení vody. Stisk jeho čelistí je obrovský. Skladba potravy se mění v závislosti na věku a velikosti krokodýla. Mláďata loví převážné hmyz, starší zvířata výhradně ryby, dospělcům padnou za kořist velké ryby, ale i velcí savci-slůňata, žirafy, antilopy, prasata, pakoně, lvi. Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle stáhne pod hladinu a utopí. Větší úlovek často ukládá do spleti rostlina kořenů, nebo v norách pod podemletým břehem, kde ho konzumuje několik dní. Sežere všechno včetně kostí nebo kopyt. V tlamě krokodýla bychom našli 64 až 68 zubů, čtvrtý spodní zub z uzavřené čelisti oproti aligátorům vyčnívá. Zuby neumožňují žvýkání a krokodýlové prodělají výměnu zubů za život až 40x. Mezi krokodýlem nilským a některými ptáky existují komenzální vztahy.Ptáci jim odstraňují parazityi zbytky potravy, uvízlé mezi zuby, varují je před nebezpečím.
Římané krokodýly zneužívali při hrách.
Zde byli krokodýli zabíjeni, štváni proti jiným zvířatům nebo jim byli předhazováni odsouzenci. Jejich populaceje i tak velmi silná, byť jsou na mnoha místech loven ipro svou kůži. Další starosti jim způsobujehlavně období dešťů, během kterého se řeky často vylévají z břehů. Tehdy putu jí na velmi dlouhé vzdálenosti a do svého teritoria se vrací až tehdy, když voda úplně opadne.
