
V současné době mohou návštěvníci olomoucké zoo obdivovat největší stádo koz krétských v Evropě, kde se ke všemu narodilo 6 mláďat. S kozami krétskými se lidé mohou setkat jen v šesti zoologických zahradách Evropy. Vyjma Olomouce, jsou to zoo v Bernu, Bojnicích, Košicích, Vratislavi a samozřejmě v řeckých Aténách. Tyto zahrady mezi sebou i velmi dobře spolupracují. K dnešnímu dni bychom v nich spatřili celkem 49 jedinců, přičemž osmnáctihlavé olomoucké stádo je suverénně největší. „Letos se nám zatím daří odchovávat šest malých kůzlátek tohoto málo chovaného druhu. Jejich chov je náročný,“ uvádí chovatel Vojtěch Mašek. „V tomto roce by měly minimálně tři samičky z našeho stáda posílit chov v Košicích,“ dodává zoolog Jan Pluháček. Olomoucká zoo chová kozy krétské od roku 2020, kdy přijelo trio ze zoo ve švýcarském Bernu. O rok později bylo doplněno dvěma jedinci z Athén. Od té doby se v Olomouci rozmnožily tak úspěšně, že vytvořily největší stádo v evropských zahradách.
Z 200 JEDINCŮ 2000
Přirození predátoři těchto koz na Krétě prakticky neexistují. Mláďata mohou výjimečně padnout za oběť dravým ptákům (např. orlu skalnímu) nebo liškám, reálnou hrozbu však představuje především člověk. V 60. letech 20. století stála koza krétská na pokraji vyhynutí – odhadem přežívalo méně než 200 jedinců. Během druhé světové války totiž představovala v krétských horách jediný snadno dostupný zdroj masa pro partyzány, a nadměrný lov populaci drasticky zdecimoval. Na ochranu kriticky ohrožených koz byl roku 1962 vyhlášen Národní park Samaria, zahrnující nejcennější oblast jejich výskytu v západní části pohoří Bílé hory. Díky přísné ochraně se populace kri-kri poté postupně zotavila – v současnosti se odhaduje okolo 2 000 jedinců.
KRI-KRI
Koza krétská kri-kri (Capra aegagrus cretica) je jeden z poddruhů původní divoké kozy bezoárové, která žila historicky od Řecka až po Pákistán. Původ kozy krétské však není úplně jasný. Řada vědců se domnívá, že se jedná o zdivočele žijící kozy, a nikoliv původní divoký poddruh. Jejich charakteristickým znakem jsou poměrně dlouhé, dozadu zahnuté rohy, které mají obě pohlaví. Samce na bradě zdobí nápadná „kozí“ bradka. Kri-kri žijí v náročném horském terénu a jsou skvěle přizpůsobeny pohybu po skalách – dokážou skákat do značné vzdálenosti a obratně šplhají i po velmi strmých útesech. Koza krétská je striktní býložravec. Živí se převážně suchou horskou vegetací, spásá různé trávy, byliny, listy a výhonky keřů. Kri-kri je považována za symbol ostrova Kréta a její vyobrazení se objevuje v řadě turistických materiálů a na suvenýrech.