Neobvyklá bílá a hodně studená hmota je kromě jídla jednou z mála věcí, které přimějí samce fosy madagaskarské Masotru k tomu, aby z výšin stromů slezl dolů na zemi. Většinu dne totiž tráví vysoko ve větvích, jak je ostatně zvyklý ze své původní domoviny – ostrova Madagaskar. Na co naopak zvyklý není, jsou přívaly sněhu a teploty hluboko pod nulou. Možná právě něco nového, co ještě neviděl, přimělo Masotru opustit svůj stromový úkryt a prozkoumat tu bílou hmotu pěkně zblízka. Ale všeho moc škodí, i mrazu. Navíc tropické šelmě. Pro ne příliš obvyklou procházku po zemi si Masotra pečlivě volí jen ta místa, kde sníh už stihl roztát. Fosa a sníh evidentně velcí kamarádi nebudou.
Fosa madagaskarská, kterou chová táborská zoologická zahrada jako jediná ze dvou v ČR, je vrcholovým predátorem Madagaskaru. Na listině ohrožených druhů IUCN je zapsána do kategorie zranitelných zvířat, v původním prostředí jich přežívá několik posledních tisíc. V přírodě loví lemury a menší savce, plazy a ptáky. I když se nejvíce podobá malé pumě, ke kočkám má evolučně poměrně daleko. Díky molekulárně biologickým studiím se přišlo na to, že nejbližšími příbuznými madagaskarských šelem jsou takzvané promykovité šelmy. Fosa je anatomicky výborně přizpůsobena pro život v korunách stromů, kde se i díky dlouhému ocasu dokáže velmi obratně pohybovat a lovit. Jedná se solitérní zvíře, partneři se potkávají pouze v období páření. Mimo toto období jsou jedinci vůči sobě velmi agresivní. Fosy jsou nejaktivnější během soumraku a rozbřesku.
Loňské opakované uzavření zoologických zahrad, které byly a stále jsou veřejnosti nepřístupné v úhrnu několik dlouhých měsíců, působí obrovské škody. Příjmy ze vstupného a platby za zážitkové programy činí podstatnou část tržeb táborské zoo. Kvůli nucenému uzavření se však její tržby propadly o hodně více než milion korun. Na výživě pro zvířata a veterinární péči však šetřit nemůže, proto více než kdy jindy uvítá pomoc od svých fanoušků a obdivovatelů.
