Rozrůstající se města jsou pro mnohá zvířata smrtící pastí. Vybetonované plochy, silná doprava a neustálý hluk divokému životu moc nepřejí. Jedním z mála zvířat, která se ruchu lidských sídel přizpůsobila, jsou holubi. Jejich soužití s lidmi však není bezproblémové, mnohá města je hromadně hubí. Tomuto nehumánnímu barbarství chce zabránit projekt Městské holubníky, který nově podporuje i táborská zoologická zahrada.
Holubi se v městských holubnících kontrolovaně množí, dostávají kvalitní stravu a pravidelně je kontroluje veterinář, který zaručuje jejich zdraví.
„Holubi jsou jedni z prvních živočichů, které člověk domestikoval, a zároveň zůstávají jedním z posledních zástupců živočišné říše, kteří jsou schopní žít ve městech v blízkosti člověka. Jen bezcitnému barbarovi může jejich přítomnost ve městech vadit,“ říká ředitel zoo a zároveň majitel chovatelské stanice Korec Corso Evžen Korec, který je vystudovaný molekulární biolog a genetik.
Táborská zoo dlouhodobě bojuje proti nesmyslnému hromadnému vybíjení těchto ptáků, ke kterému se pravidelně uchylují některá města s argumentem, že holubi přenáší nemoci. „Z pozice vystudovaného genetika a doktora přírodních věd vám mohu s klidem říci, že to je naprostý nesmysl. Bavíme-li se pouze o nemocech přenášených na člověka, tak pravděpodobnost takové nákazy od holuba je asi desetkrát až stokrát nižší, než pravděpodobnost, že se nakazíte v pouhé blízkosti od úplně cizího člověka v místech s hustou koncentrací lidí, například v divadle, na koncertě nebo na fotbalovém stadionu,“ zdůrazňuje Korec.
Jednou z humánních možností, jak holubí hejna regulovat, představují právě městské holubníky. „Deratizace či odchyt holubů do klecí a jejich následné usmrcování plynem jsou nehumánní, velice nákladné a z dlouhodobého hlediska neúčinné. Vedou pouze k omlazení populace, ne k jejímu snížení. Zkušenosti z mnoha evropských měst ukazují, že vhodnou a funkční alternativou jsou právě městské holubníky, o jejichž údržbu se starají ošetřovatelé. Holubi zde mají pravidelný přísun potravy a vody, což je důvod, který je do holubníku přitáhne i z dalekého okolí a udrží je, aby zde zůstali,“ popisuje fungování zakladatelka iniciativy Městské Holubníky Michaela Klimšová.
Taková místa mají na své okolí pozitivní vliv. „Holubi zde tráví až 80 procent času a neznečišťují tak dále budovy, památky a okolí. Vajíčka se odebírají a nahrazují atrapami, čímž dochází ke kontrolované regulaci. Zkušenosti ze sousedního Německa ukazují, že tato metoda dlouhodobě funguje,“ doplňuje Klimšová, která se nyní věnuje hlavně osvětě a propagaci této metody kontrolované regulace městských holubů.
Posláním ZOO Tábor je ochrana ohrožených druhů zvířat. Netýká se to jen vzácných a exotických druhů, ale všech zvířat, která potřebují pomoc. Podpora městských holubníků je zcela v souladu s touto filozofií. „Buďme vděční za těch posledních pár živočišných druhů, které jsou schopny s námi naše hlučné a odcizené městské aglomerace ještě sdílet. Nevím, proč by někdo měl mít právo zbavit života živého tvora, který žádné zdravotní ohrožení nepředstavuje a který je s člověkem a jeho životním prostředím spjat už od dob starověké Mezopotámie? Zvlášť, když humánnější a efektivnější metody řešení tohoto problému existují, jak dokládá tento velmi prospěšný projekt,“ hodnotí ředitel zoo Korec.
Bližší informace o městských holubnících naleznou zájemci na webu www.mestskeholubniky.cz a na letácích, které budou brzy k dispozici v areálu táborské zoo. Ta zároveň v nejbližší době zahájí prodej drobných upomínkových předmětů, jejichž zakoupením zájemci podpoří celý projekt péče o městské holuby.
FOTO: www.mestskeholubniky.cz
