Tak tentokrát jsme to opravdu čekali. O březosti velbloudí samice Maryszy už křičeli i pávi na střeše, a tak se narození mláděte vyhlíželo každým dnem i hodinou. Přišlo na světdo mrazivého rána 15. února, ale matka byla v té době už ve své stáji. „Dnes již víme, že se jedná o samičku. Dostala jméno Malori. Její porodní váha činila celých 41 kg. Matka rodila podruhé, tudíž je spolupráce příkladná, o mládě se stará náležitě. Otec Lorenzo se ještě nestačil vzpamatovat z otcovství Elliota a má tady závazek další,“ dodává s úsměvem zooložka RNDr. Libuše Veselá. CHOV V ZOO OLOMOUC
Velbloudy chováme téměř od prvopočátku zahrady, a to od r. 1958. Vroce 1983 přišli ze Zoo Liberec samec Jásir a samice Arafat. Jásir byl nadmíru plodný samec, kterého jsme v jeho činnosti podporovali „služebními cestami“ do spřátelených zoologických zahrad, v nichžse úspěšně rozmnožoval. Poslední mládě se v olomoucké zoo podařilo odchovat v roce 2020. Nynější skupinu tvoří: samec Lorenzo (Ostrava), nejstarší samice Eliška (Olomouc), Terezka (Liberec), Marysza (Opole), Masafi (Olomouc), Elliot (Olomouc), Malori (Olomouc).
OBECNÉ INFORMACE
Jedná se o domácí býložravá zvířata domestikovaná asi před 4,5 tisíci let, chovají se v počtu okolo 1,5 milionu jedinců. Divoce žije jen v Gobi a severozápadní Číně v počtu necelých 1 000 jedinců a je kriticky ohrožený. Velbloudi se pouštním podmínkám umí neskonale dobře přizpůsobit. Jejich srst, která slouží jako velmi dobrý tepelný izolant, je doslova mistrovským dílem přírody a dokáže je chránit před mrazy až –40°C. Úzké štěrbiny nozder se při písečné bouři semknoua brání pronikání jemných pískových částeček. Uši chrání husté chomáče srsti a oči dlouhé dvojité řasy. V případě nutnosti zakryje velbloud oční bulvu průhledným víčkema začne slzet, aby vyplavil případná zrnka písku. Díky upravenému metabolismu vydrží velbloud bez vody více než 2 týdny. Délka přežití bez vody závisí na potravě. Jakmile dorazí do oázy, může během patnácti minut vypít i 150 litrů vody. Velbloudi mají dobře vyvinutý čich a dokážou ucítit vodu na vzdálenost 17 km. A ptáte-li se, zda h….. hoří, tak velbloudí ano. Trus je tak dokonale zbaven vody, že je možné ho ihned použít k rozdělání ohně. Pociťuje-li velbloud ohrožení, či se potřebuje bránit, používá 3 zbraně. Kouše, kope–nemá slabiny, jeho velký akční rádius mu tedy umožňuje kopat do všech stran. A plive. Sliny sbachorovou tekutinou dlouho střádá, ve chvíli, kdy je munice dostatek, vyhledá terč a plivne. Agresivní bývají převážně samci v říji.
ZAJÍMAVOSTI
Hrb neobsahuje vodu, jak se někteří lidé mylně domnívají, ale tuk. Jeho zásoba může dosahovat až 40 kg. Velbloud v horku neotevírá tlamu jako jiná zvířata. Zatímco pes při velkém vedru otevře tlamu, vysune jazyk a zrychleně dýchá někdy až 300 krát za minutu, velbloud má tlamu zavřenou a nadýchne se jen asi 16krát.
Zdroj: ZOO Olomouc
