Žáby, potažmo všichni obojživelníci patří k nejohroženějším skupinám obratlovců. A to platí nejen v rámci České republiky, ale i celosvětově. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se v současné době vyskytuje na 15 druhů těchto živočichů. Z více než poloviny jsou zastoupeny našimi druhy, které se vyskytují volně v areálu zoo. I proto zoo usiluje o jejich ochranu, vytváří pro ně vhodné prostředí a připomíná si i Světový den žab, který připadá právě na dnešek.
„Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.“
Den žab
Pranostika upozorňuje na časné „probouzení“ žab ze zimní letargie a podle ní se u nás slaví Národní den žab 12. března. Světový den žab pak připadá na 20. března. Společným cílem obou žabích dnů je zachránit žáby i další obojživelníky před vyhubením a chránit jejich životní prostředí. Žáby, potažmo všichni obojživelníci jsou nejohroženější skupinou obratlovců. Z celkového počtu asi 6000 druhů je téměř polovina ohrožena vyhubením. Přes 120 druhů v posledních 40 letech ze Země již nenávratně zmizelo. Největší hrozbou pro obojživelníky je ztráta životního prostředí, dále změna klimatu, znečištění, používání chemikálií, zavlečení nepůvodních druhů, ale také lov pro maso i pro obchod se zvířaty. V mnoha oblastech světa se k těmto hrozbám přidává ještě strašák v podobě chytridiomykózy. Jedná se o závažné onemocnění kůže obojživelníků zapříčiněné chytridiomycetní houbou Batrachochytrium dendrobatidis. Poprvé bylo detekováno na konci 20. století a od té doby se stala globální hrozbou, kterou umocňuje také současná změna klimatu. Nákaza byla dosud zjištěna u více než 350 druhů obojživelníků na všech kontinentech kromě Antarktidy, přičemž nejméně 34 druhů obojživelníků kvůli této nemoci vyhynulo.
Žáby v České republice
V České republice žije v současnosti 13 druhů žab, respektive 12 druhů a jeden klepton (z celkového počtu 21 druhů obojživelníků). Všechny patří k druhům chráněným zákonem. Jsou ohroženy zejména ubýváním vodních ploch, mokřadů a tůní nezbytných pro rozmnožování, nadměrným používáním chemikálií a střety s auty při pohybu krajinou. Muzeum přírody Český ráj (www.mpcr.cz) ve spolupráci s českou asociací HERPETA (www.herpeta.cz) každoročně vyhlašuje obojživelníka (a plaza) roku. Pro rok 2021 je obojživelníkem roku skokan štíhlý (Rana dalmatina).
Žáby v CHKO Poodří zachycuje video.
Žáby v Zoo Ostrava
Ostravská zoo chová v současné době šest druhů žab původem z Jižní Ameriky a Afriky. Jihoamerické žáby zastupuje rosnička včelí (Trachycephalus resinifictrix) a tři druhy tzv. šípových žab – pralesnička strašná (Phyllobates terribilis), pralesnička azurová (Dendrobates tinctorius f. azureus) a pralesnička pruhovaná (Phyllobates vittatus). Z afrických druhů žije v zoo drápatečka Boettgerova (Hymenochirus boettgeri) a vlasatice třásnitá (Trichobatrachus robustus).
Více žabích zástupců pak tvoří naše druhy, které žijí volně v areálu zoo. „Je to například skokan hnědý (Rana temporaria), silně ubývající druh nejméně posledních 15 let. Nejvíce utrpěly snůšky skokanů v suchých letech 2015–2019, kdy pulci nestačili dokončit vývoj a vyschly tůňky i samotní pulci. O něco lépe je na tom ropucha obecná (Bufo bufo), jež využívá k rozmnožování větší a hlubší vodní plochy, a tak nebyla vysycháním tolik ohrožena. Zajímavá je strategie blízce příbuzné ropuchy zelené (Bufo viridis). Jedná se o dlouhověký druh, který se často vyskytuje i ve městech a na vesnicích. I když se jedná o zcela suchá místa, stačí, když se jednou za několik let objeví jakákoliv voda a tu hned ropuchy využijí k rozmnožení. Ztráty bývají velké, ale při dlouhověkosti druhu tato strategie stačí k přežití. Skupina zelených skokanů je tvořena třemi druhy – velmi vzácným skokanem krátkonohým (Pelophylax lessonae), skokanem skřehotavým (Pelophylax ridibundus) a jejich křížencem (kleptonem) skokanem zeleným (Pelophylax esculentus). Ten je z nich nejhojnější a potomci samotných skokanů zelených jsou již plodní a nadále se mohou rozmnožovat mezi sebou. Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je v podstatě lesní druh, který může vystupovat i do vyšších nadmořských výšek. K rozmnožování jí často musí stačit i voda ve vyjetých kolejích na lesních cestách. Je jasné, že v takovém biotopu nemají moc jistoty k dokončení vývoje. Proto je taky čím dál vzácnější. O něco lépe je na tom kuňka obecná (Bombina bombina),“ popisuje situaci žab Otakar Závalský, koordinátor biodiverzitních opatření v Zoo Ostrava.
Mnohé z volně žijících druhů mohou (za normálních okolností) pozorovat, případně alespoň slyšet i návštěvníci zoo, protože žáby nepobývají jen v klidnějších částech zahrady, kde pro ně byly v minulých letech vyhloubeny četné tůňky, ale klidně i v nádržích kolem venkovního výběhu šimpanzů u Pavilonu evoluce v bezprostřední blízkosti hlavní návštěvnické trasy. A zejména v jarním období o sobě dávají vědět hlavně skokani svým hlasitým „kvuo-kvuo“. V tůňkách ve výběhů jelenů či ve Voliérách ptáků Tibetu a Číny se taky zabydlely žáby, ale tady je třeba více nastražit uši, abychom uslyšeli pověstné „u-u-u“ jedné z našich kuněk. Některé druhy v podobě modelů v nadživotní velikosti jsou k vidění v expozici Mokřady.
Jak můžeme žábám pomoci a proč je to důležité?
Nejen žáby, ale všichni obojživelníci jsou ukazatelé zdravého životního prostředí – do jejich těla se díky citlivé kůži snadno dostanou škodlivé látky. Úbytek obojživelníků je tak varováním, že se zhoršila kvalita prostředí. Zkonzumují velké množství hmyzu, takže na rozdíl od používání chemických prostředků v zemědělství jsou přirozeným a citlivým regulátorem hmyzích populací.
Nejúčinnější pomocí je vytvoření jakékoliv stojaté nádrže pro rozmnožení žab. A nejen to. Hnědí skokani i ropuchy ihned po rozmnožování vodu opouštějí a žijí na souši. Zde pak přivítají jakoukoliv možnost úkrytu, například hromadu větví, spadlý kmen nebo hromadu větších kamenů. Tyto hromady mohou být esteticky upravené, aby vypadaly hezky, a přitom žábám dobře poslouží. Při zahradničení je také třeba se vyhnout chemickým postřikům. Obojživelníci nám dobře poslouží místo nich – uloví značné množství hmyzu a dalších bezobratlých, včetně těch, kterým chutná i naše zelenina.
Žabí kvíz
Zájemci si mohou prověřit znalosti o žábách prostřednictvím kvízu.
Foto: Pavel Vlček (foto) a Enrico Gombala (foto a video)
