Brněnská zoologická zahrada chová v současné době celkem 15 druhů papoušků a od začátku letošního roku se sedmi z nich podařilo odchovat mláďata. Je to v tomto ohledu nejúspěšnější sezóna za posledních deset let. Kromě v únorových nestorů kea je to například vaza velký nebo latam vlaštovčí. Všechna ptáčata již mohou návštěvníci vidět v expozicích.
„Rok 2021 nám začal velmi dobře, a to únorovým prvoodchovem dvou mláďat nestorů kea. Druh u nás chováme od roku 2000. Pokusy o páření a hnízdění u nich probíhaly sice už v minulých letech, ale teprve letos jsme se dočkali. Dnes mají mláďata půl roku a budeme je přesouvat do jiných chovatelských zařízení na základě doporučení vedoucího plemenné knihy. Z hlediska budoucího managementu záchranných programů má pak význam odchov kriticky ohrožených latamů vlaštovčích. Tento druh by mohl nahradit v chovech zoologických zahrad například andulku vlnkovanou, jejíž držení nemá z hlediska záchovných populací tak velký smysl,“ říká brněnský kurátor ptáků Petr Suvorov.
K druhům, které v Zoo Brno odchováváme každoročně od roku 2018 patří vaza velký, jehož domovinou je Madagaskar. Letos se narodila dvě mláďata. Ta z předcházejících let dnes najdete v zoo v Košicích, Sosto, Zagrebu a Singapore. Vaza velký je celočerný, semikoloniální papoušek, jehož samice jsou dominantní, velmi temperamentní a páří se až s deseti samci. Pro chov je ideální polyandrický svazek, tedy jedna dominantní samice a dva až čtyři samci. „Typické pro tento druh je, že v průběhu hnízdní sezóny samicím pelichá hlava až na kůži a samci naopak pelichají po těle, takže na pohled vypadají velmi neatraktivně. Oproti tomu zvukové projevy hejna vazů jsou obzvláště v době hnízdění velmi výrazné,“ dodává Suvorov.
Kriticky ohroženým druhem papouška je latam vlaštovčí, kterého chováme od roku 2019 a pochází z Austrálie. Celkem máme v Brně tři rodičovské páry a pět letošních mláďat. Latamové jsou velmi aktivní, zvídaví a energičtí papoušci, kteří nejsou příliš nároční na chov a zároveň více párů může hnízdit v jedné expozici. Do budoucna by tento v přírodě kriticky ohrožený druh mohl nahradit v chovech zoologických zahrad například andulku vlnkovanou, jejíž držení nemá z hlediska záchovných populací tak velký smysl.
„Radost máme také ze tří mláďat papoušků Alexandřiných, kde se podobně jako u nestorů jedná o prvoodchov a také ze sedmi mláďat loriů horských. Papoušci Alexandřini jsou extrémně klidní ptáci a patří mezi druhy, které mají v poměru ku velikosti svého těla téměř nejdelší ocas. Aktuálně žije v devíti evropských zoologických zahradách pouze 72 zvířat, většina ptáků je v soukromých chovech. Populace ve volné přírodě jsou klasifikovány jako ´téměř ohrožené´,“ dodává Petr Suvorov.
Lori horský patří ke komerčně nejoblíbenějším loriům, je nektarožravý, takže je nutné u nich velmi dobře vyvážit krmnou dávku. Jejich metabolizmus je od metabolizmu zrnožravých papoušků odlišný a nesprávná strava může negativně ovlivnit jejich zdraví.
