Zajímaví afričtí dravci jménem hadilov písař se poprvé ve zlínské zoo představili v roce 2002. Patří mezi vzácné a ne příliš časté obyvatele zoologických zahrad, ve všech světových institucích je v lidské péči chováno pouze 120 jedinců. První mládě se ve Zlíně podařilo odchovat v roce 2011, celkový počet doposud odchovaných mláďat dosáhl již 13 jedinců. Zoo Zlín se proto právem řadí mezi světově nejúspěšnější instituce v chovu těchto jedinečných dravců.
V kolekci zlínské zoo je nyní početná skupina 8 hadilovů písařů. Tři chovné páry obývají prostorné voliéry v chovatelském zázemí, dvě samice pak návštěvníci uvidí v průchozí voliéře supů. „Hadilovi patří mezi velmi plaché ptáky, kteří pro úspěšné zahnízdění potřebují naprostý klid. Citlivě reagují na změny prostředí, na manipulaci nebo jakékoliv rušení. Proto jsme naše chovné páry umístili v chovatelském zázemí. Třináct odchovaných mláďat potvrzuje, že to bylo správné rozhodnutí,“ uvedl zoolog Václav Štraub. Z úspěšné snůšky u všech tří párů se chovatelé radovali i v letošním roce. „První mládě se vylíhlo v polovině července, další dvě mláďata teprve před několika dny. Třetí pár měl neoplozená vejce, ale i tak to znamená velký příslib do budoucnosti,“ doplnil Václav Štraub.
Hadilovi jsou monogamní ptáci, páry spolu zůstávají zpravidla po celý život. Společně se také střídají při sezení na vejcích a péči o potomstvo. Mláďata se líhnou po sedmi týdnech, rodiče o ně pečují přes tři měsíce. „Abychom zabránili případnému poškození vajec při hnízdění, zhruba po 8 dnech po snůšce vyměníme snesená vejce za umělé podkladky. Právě v letošním roce jsme si potvrdili správnost našeho postupu. Jedno z vajec mělo prasklou skořápku. Pomocí speciální technologie jsme vejce opravili, denně kontrolovali a nakonec se podařilo vylíhnout vitální mládě,“ přiblížil velký úspěch Václav Štraub. Chovatelé odebraná vejce vždy umístí do líhně, vylíhnuté mládě pak několik dnů krmí pomocí speciální loutky. „Nechceme, aby u ptáčete vznikla nežádoucí fixace na člověka, proto používáme loutku imitující hlavu dospělého hadilova. Jakmile se mládě stabilizuje, vracíme jej zpět k rodičům k přirozenému odchovu,“ přiblížil postup chovatelů zoolog Václav Štraub.
Domovinou hadilova písaře jsou africké savany jižně od Sahary. Nezvyklé druhové jméno dostal podle chocholky černých per, která mu trčí ze zadní části hlavy. Pera připomínají husí brky, které dříve nosili písaři vetknuty do svých paruk. Hadilov je vynikající běžec, umí však i létat. Ačkoliv je známý jako lovec hadů, hlavní část jeho potravy tvoří hmyz, malí savci, ptáci a jejich vejce.
Přes veškeré ochranářské aktivity tento dravec nyní patří mezi ohrožené druhy ptáků. Do ochrany hadilovů se zapojila také Zoo Zlín, která v rámci projektu Secretary Bird v Jihoafrické republice podpořila umístění kamer k vybraným hnízdům hadilovů.
