Hektické a přitom krásné zářijové ráno. 8.52, nádraží, nástupiště, za dvě minuty zazní signál k odjezdu. Muž přemýšlí o hádce s manželkou, mladý pár diskutuje o struktuře romantické komedie, policista s kocovinou se dívá z okna na ženu marně běžící za ujíždějícím vlakem… Každý z nich cestuje se svým příběhem, každý si cestuje za svým snem, každý si cestuje se svou starostí. A každému jede v hlavě právě ten jeho song. Všechen bzukot ve vlaku pozoruje z okna muž zalévající květiny a přes výlohu kavárny taky servírka Sally, která si spolu s rádiem brouká svoji vůbec nejoblíbenější písničku Bette Davis Eyes. A pak se svět zastaví. Je 8.55 a Sally vypadne šálek s kávou z ruky. Vlak totiž přímo před jejíma očima exploduje…
Roland Schimmelpfennig jako inspiraci pro hru 100 songů sice uvádí teroristický útok v Madridu roku 2004, ale náhlá apokalypsa, nějakým způsobem zvratitelná v červí díře času, je vlastně součástí všech jeho posledních dramat. Kvůli prosincové tragédii na pražské filozofické fakultě se tato hra stala bohužel krutě aktuální i pro nás. Přesto má v sobě silnou naději a výzvu nevzdávat se. Všechno totiž mohlo dopadnout jinak, kdyby se Sally a muž se sportovní taškou potkali. A s trochou štěstí lze přece zastavit čas. Nebo alespoň zachytit padající šálek.
Předpremiéra 23. října 2024
Premiéry 24. a 25. října 2024 na Nové scéně
