Unikátní hra ve stylu road movie s jedinečnými charaktery a nečekanými zvraty v ději, která nenechá diváky vydechnout. To je novinka scénáristy Marka Epsteina ve Vršovickém divadle MANA. V černé komedii Lajf v režii Petera Gábora se pětice nesourodých pasažérů vydává na svoji „poslední cestu“. Všichni mají jedno společné: chuť ukončit svůj život. V neobvyklých rolích se představí Kateřina Macháčková, Adrian Jastraban, Lukáš Jurek, Petr Klimeš a Ema Brezinová. Světovou premiéru má Lajf 1. října. „Na 20. října pak připravujeme podobné téma – scénické provedení interaktivní hry Ferdinanda von Schirach s názvem Bůh v hlavní roli s Martinem Dejdarem a Dušanem Sitkem. Její režie se ujal Josef Kačmarčík. Představení bude mít takový konec, jaký si samo publikum odhlasuje,“ říká dramaturgyně vršovické scény Věra Mašková.
Hra Lajf popisuje příběh pěti lidí, kteří se do té doby neznali. Ti se na sociálních sítích dohodnou, že společně spáchají sebevraždu. Zdánlivě jde o velmi podobné charaktery. „Jejich motivace jsou ale rozdílné a vzájemně se nechápou. Rozhodnutí jednoho nedává smysl druhému. Nedůvěra, strach a předsudky i v tak vypjaté chvíli by nás měly pobavit a snad i rozesmát,“ popisuje talentovaný scenárista Marek Epstein. Hru Lajf napsal pro vršovickou scénu. „Přijít může každý, kdo někdy přemýšlel o tom, jaký smysl mu život dává, jaký on dává smysl světu, jestli se jeden bez druhého obejde a jestli stojí vůbec za to, aby svůj život dožil. Vzhledem k naší konečnosti si troufám věřit, že se takové zamyšlení může přihodit skoro každému. Zklamu ale ty, kdo čekají jasné odpovědi, rozhřešení a recept na život,“ dodává Epstein.
Jedné z rolí se ujala Kateřina Macháčková, zkušená herečka s aristokratickou noblesou. „Lajf je – pro mne, i pro mou postavu – ŽÍT v každém okamžiku,“ říká Macháčková a zve diváky na výborně napsané i nečekané zápletky a na neobvyklá setkání pěti nesourodých lidí v mezní situaci.
Nečekaný konec v režii diváků
Vršovická scéna připravuje na 20. října hned další titul: scénické čtení, ve kterém budou v závěru hlasovat diváci, jak to nakonec dopadne. Režisérem inscenace s názvem Bůh je Josef Kačmarčík. Jde o dílo německého dramatika a právníka Ferdinanda von Schirach. „S tvorbou tohoto autora jsme se už v našem divadle setkali v inscenaci Teror. Hra vznikla na podobném principu. Opět se jedná o soud, tentokrát o rozhodnutí, zda zcela zdravý muž, jemuž se už nechce žít, má právo na asistovanou sebevraždu,“ vysvětluje Věra Mašková. Dodává, že hra je součástí projektu Otevřená zpovědnice. “Dřívější téma – zneužívání v církvi – přitáhlo velkou pozornost. Proto jsme se rozhodli v této aktivitě na pomezí divadla a aktu občanské angažovanosti pokračovat. Na jevišti uvidíme herečku Stanislavu Jachnickou, Danu Černou, Danu Sedlákovou, Milana Kačmarčíka, Lukáše Jurka a další. Následovat bude debata s odborníky na danou tématiku jak z řad církve, tak i laické veřejnosti,“ uzavírá dramaturgyně. Projekt se koná ve spolupráci s Náboženskou obcí Církve československé husitské ve Vršovicích za podpory Ministerstva kultury České republiky.
Víte že…
… Ferdinand von Schirach, příslušník významné německé rodiny, je profesí právník? A to dokonce právník velmi prominentní. Vedle své advokátní praxe se ale už mnoho let věnuje literatuře, která je ovšem s jeho profesí hluboce svázána. Nastoluje ty otázky, na které společnost dosud nemá uspokojivé odpovědi, ani právní ani morální. Po hře Teror přichází s inscenací Bůh, která se věnuje tématu euthanasie. Před etickou lékařskou komisí probíhá slyšení s mužem, který žádá o euthanasii. Je zcela zdráv. Jen se mu už nechce být na světě, protože ho život omrzel. Před komisí defilují právníci, představitelé lékařské profese i znalci v oboru teologie. Všichni se snaží dobrat nejen toho, zda má být v tomto konkrétním případě provedena euthanasie, ale mají zároveň vytvořit precedens pro další rozhodování. Konečný verdikt je ovšem v rukou veřejnosti – v tomto případě samotných diváků.
… Marek Epstein je podepsán i pod úspěšným titulem Vršovického divadla MANA Mléčné sklo v hlavní roli s Martinem Dejdarem?
… Lajf a scénická zpovědnice jménem Bůh se dotýká tématu euthanasie? Je to správné? Je to morální? Nebo je to nebezpečné? Speciální kapitolou je pak i téma euthanasie a církev. Máme právo rozhodnout o okamžiku, kdy má lidská bytost opustit tento svět?
… Divadlo MANA je scéna působící v sakrálním prostoru? „To nás pochopitelně zavazuje zabývat se i tématy těžkých životních situací, k nimž nesporně patří i poslední cesta člověka. Strašák, o kterém se hovoří a dokonce žertuje, přestává děsit. Věci, kterým se lze smát, lze také přijmout,“ říká dramaturgyně Mašková.
… Marek Epstein je jeden z nejúspěšnějších scenáristů mladé generace? Sám o sobě skromně říká, že je pouhým „lapačem příběhů“. Scénárista, dramaturg a spisovatel, který je mimo jiné podepsaný pod úspěšným scénářem k filmu Šarlatán režisérky Agnieszky Holland, se narodil v Praze. V dětství se věnoval atletice. Jako sprintér závodil za pražskou Slavii. V roce 2003 absolvoval obor scenáristika a dramaturgie na pražské FAMU. A hned ve stejném roce získal Cenu Sazky v rámci Českého lva za nejlepší nerealizovaný scénář Rebarbora. Úspěšný byl i o rok později s textem Roming. Ten posléze jako film natočil režisér Jiří Vejdělek. Jejich úspěšná spolupráce pokračovala snímkem Václav. V roce 2008 získal Elsu – cenu za nejlepší televizní scénář k filmu BrainStorm. Vstoupil tak do dalšího úspěšného tvůrčího tandemu s režisérem Jiřím Strachem. Koncem první dekády nového milénia přednášel na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku a napsal další scénáře, podle nichž vzniklo například drama Ve stínu (rež. David Ondříček), komedie Vrásky z lásky (rež. Jiří Strach), Signál (rež. Tomáš Řehořek) a pohádka Anděl Páně 2 (rež. Jiří Strach).
… Marek Epstein je také autorem více než desítky TV scénářů, mj. Brainstar, Šejdrem, Poste-restante, Šťastný smolař, Clona, Osmy (cena Prix Europa 2014), Klec, Svatá, divadelních her Veterán či Mléčné sklo i rozhlasových her: Pro nepřekonatelný odpor, Pescho (Grand Prix Nova 2015), Na věky věků. Jeho knižní debut Ohybač křížů vyšel v r. 2006), podepsán je i pod tituly Ocucanej konec, Dravec, Srabáček a ZeMě.
