Když dvojčata Bill a Hal najdou na půdě natahovací opičku s činely, která patřila jejich otci, odstartují tím sérii otřesných úmrtí a jejich další cesty se rozdělí. O pětadvacet let později začne zákeřná opice znovu zabíjet a donutí bratry se sblížit, aby vraždění prokleté hračky ukončili jednou provždy. Film Opice vznikl na motivy povídky Stephena Kinga v produkci Jamese Wana (V zajetí démonů, Saw: Hra o přežití nebo Annabelle) a režii Osgooda Perkinse (Longlegs) a v českých kinech bude k vidění od 20. února 2025.
Jedna z nejděsivějších povídek Stephana Kinga Opice se konečně dočkala celovečerního filmového zpracování. Na svědomí ho mají James Wan a Osgood Perkins, kteří nezůstávají mistru hrůzy nic dlužní a aspirují tím na tvůrce nejočekávanějšího hororu letošního roku. Tak jako stejnojmenná knižní předloha je i filmová Opice plná násilí a smrti. Všechny vraždy jsou přitom nesnesitelně krvavé a nečekaně absurdní. Některé si o to říkají, jiné jsou dílem nešťastné náhody. Prostě stačí být ve špatný čas na špatném místě. Stejně jako v životě. Mezi smrtící nástroje (zdaleka ne jediné) patří harpuna, brokovnice, bowlingová koule, tradiční japonský nůž, bazén, surf, sekačka na trávu nebo stádo divokých koní. Jisté je jedno: všichni zemřou, což je trochu na pytel. Ale aspoň je to parádní podívaná!
„Je to hypertemné, ale zároveň tomu nechybí srdce a je to opravdu vtipné,“ říká herec Theo James, hvězda seriálů Bílý lotus nebo Gentlemani, o němž se spekuluje jako o novém Jamesi Bondovi. V Opici ztvárnil oba bratry, kteří se vraždící monstrum snaží zastavit. Právě pro paradoxní pojetí příběhu byla určující životní zkušenost režiséra Osgooda Perkinse. Jeho otec Anthony Perkins, který si zahrál hlavní roli duševně nemocného Normana Batese v legendárním Psychu, podlehl v roce 1992 následkům onemocnění AIDS, poté co se rozhodl „vyléčit ze své homosexuality“. Jeho matka, fotografka Berry Berensonová, zahynula jako pasažérka uneseného letu American Airlines 11. září 2001. „Zažil jsem lidi, kteří zemřeli doopravdy šíleným způsobem,“ netají se Perkins. „Všichni umírají bez ohledu na to, jestli u toho nějaká opice je, nebo ne. Ale co kdyby to šlo udělat zábavně – zpracovat skutečnost, že všichni umřeme? Je to šílený, surrealistický nápad, ale každý prostě umře. Udělat to jako komedii mi přišlo mimořádně trefné,“ dodává.
