Legendární Hurvínek oslaví příští rok stovku a pořád baví. Teď jde navíc do kina

Na to, že se v roce 2026 dožije úctyhodného jubilea, nevypadá a nic nenasvědčuje ani tomu, že by se chystal pověsit dřeváky na hřebík. Právě naopak. Hurvínek jde do kina. Populární divadelní představení Pohádky pro Hurvínka, které má za sebou bezmála tisícovku repríz, míří na filmová plátna, a to v kvalitě, v jaké ho svět ještě neviděl – natočené na sedm kamer, s prostorovým zvukem i dynamickým střihem, aby byl záznam atraktivní i pro dnešní děti. Co zůstává, jsou kmenové postavy a nadčasové hodnoty hry. Malí i velcí diváci se tak můžou těšit nejen na Hurvínka, ale také Spejbla a Máničku. A pokud by si snad stejně jako prostořeký uličník někdo myslel, že pohádky jsou pro mrňata, náramně se plete. Přesvědčit se o tom bude moct od 29. května v kinech.

„Co u Hurvínka fungovalo a vždy fungovat bude, je příběh, v tomhle případě založený na pohádkách. Byl jsem se podívat na různých představeních právě na to, jak dnešní děti reagují na Hurvajse, a myslím, že stále stejně, a to skvěle. Možná je potřeba posouvat slovník, inovovat atd., ale ten princip nezestárl. A co je podle mě zásadní, že do divadla vodí nové děti vzpomínky a emoce rodičů z jejich dětství, a to je perpetuum mobile, které nezastaví ani technologie ani TikTok,“ říká režisér filmového záznamu Vojtěch Frič.

Představení Pohádky pro Hurvínka dosáhlo v roce 2024 téměř tisícovky repríz. Svou iluzivní výpravou reprezentuje nejklasičtější období tvorby Spejbla a Hurvínka a je nejstarší inscenací v repertoáru divadla vůbec. Legendární text Pavla Gryma zrežíroval roku 1985 Jiří Středa a v roce 2018 byla hra uvedena v obnovené premiéře v nastudování tehdejšího šéfa souboru Martina Kláska. Za 40 let loutky Dušana Sotáka a Miroslava Huňky odvodily desítky loutkovodičů pod hlasy čtyř generací interpretů – v současnosti Jany Mudrákové a Martina Trechy. V roce 1991 vyšly Pohádky pro Hurvínka v knižní podobě a nyní se konečně dočkávají i své audiovizuální podoby. V kinech budou k vidění od 29. května.

„Velkým rozdílem a nadstavbou filmové verze oproti klasickému divadelnímu představení bude zvuk a zvukové efekty, které by měly vedle snímání na několik kamer a dynamického střihu přinést filmový zážitek. Zvuk je připravený pro kino s tou největší péčí,“ dodává Vojtěch Frič.

Hurvínkovi připadají tradiční pohádky hloupé, zastaralé a naivní. Kdo by věřil, že existují napomádovaní princové nebo umounění čerti? On rozhodně ne! Už je dost velký, zmoudřel, uzrál, vyrostl a vyspěl. Pak se ale v nahrávacím studiu, kam s Máničkou vyrazí za taťuldou Spejblem, objeví rarášek, a vyvede ho z pekelného omylu. Pošle oba kamarády na zkušenou, rovnou do pohádky! Jenže kdo jednou do pohádkové říše vstoupí, musí dojít až na její konec a podstoupit řadu nelehkých zkoušek, aby poznal, co je dobré a co zlé, že vtip je často mocnější než síla a že ze všeho nejmocnější je moudrost a láska. Zatímco rozmrzelý Hurvínek brblá, že to teda chytli, Mánička se těší, že něco uvidí. A to se jí splní bezezbytku!

Během své cesty se seznámí s Dlouhým, Širokým a Bystrozrakým, ze spánku vyruší děda Vševěda, o fous uniknou ze spárů Otesánka, přelstí zlého černokněžníka a s pomocí prince skolí i tříhlavého draka, který už si brousí zuby na Máničku. Nevšední dobrodružství nakonec přivede k rozumu i Hurvínka. V pohádkách se totiž může stát ledacos. Chacháááá!