Svatý Kryštof Maria Kotrby vytvořený v roce 2005 pro olomoucký dálniční obchvat bezpochyby náleží k ikonickým pracím českého sochařství. Právě tato socha se stala terčem útoku neznámých pachatelů v listopadu loňského roku. Z této monumentální, více jak čtyřmetrové sochy bylo odřezáno několik plátů bronzu a celkově narušena její statika tak, že musela být odstraněna.
Smutný příběh Svatého Kryštofa znovu probudil otázku, kdo je vůbec autorem této oblíbené sochy a co vlastně symbolizuje. Jejího autora teď představuje výstava v pražské Galerii U Betlémské kaple nazvaná Pravá podoba.
Kurátorka výstavy Iva Mladičová vysvětluje: „Svatý Kryštof je patronem cestujících a Marius Kotrba v instalaci pro olomouckou dálnici geniálně propojil světský prostor s tematickým přesahem.“
A sám Kotrba své dílo komentoval následovně „V minulosti se stavěla podél cest boží muka, patroni pro pocestné. Dnes už to považujeme za anachronismus. V důsledku rychlosti, ve které žijeme, nejsou cesty už tak příjemné, je kladen důraz na praktičnost a rychlost. Každý z nás zná pocit, kdy se žene několik hodin dálnicí. Přírodní krajina se stává monotónní. Člověk se stane součástkou mechanismu dálnice, strojkem, který kmitá a sleduje, aby dal znamení, předjel, zasunul se, nechal se předjet, a řítí se dál. Auta, krajina, svodidla, značky, mosty, reklamy, pumpy. Koutkem oka zahlédne daleko před sebou někoho kráčet po horizontu. Blíží se. Dotyčný kráčí, ale stojí. Zvětšuje se, je větší než člověk. Je to socha. Stíháte zaregistrovat jen siluetu, mnoho siluet. Jedete dál a ptáte se, co to bylo. Napříště už víte. Máte bod a víte, kde se nacházíte, kudy se budete vracet. Socha vytváří překvapení, vybočení, přitahuje… je tu pro lidi, pocestné, propojuje je s tím, co je nad nimi, ochraňuje je.“
Vystavené sochy, malby i kresby Maria Kotrby vypovídají především o mezilidské vzájemnosti, o vzájemnosti člověka s životem. Proto jsou divákovi tak dobře srozumitelné. Přitom však neztrácejí nic z umělecké kvality a snesou srovnání s největšími ikonami českého sochařství jako byl například Otto Gutfreund nebo Ladislav Zívr. Shodou okolností také tito dva sochaři používali v jistých obdobích jednoduchou, tvarově oblou formu a navozovali podobně jako Kotrba dojem vnitřní vyrovnanosti, pevnosti a klidu.
Závěrem je ještě třeba dodat, proč se výstava jmenuje „Pravá podoba“ – dle autorových slov jde o „pravou podobu sochařství jako práce s hmotou“.
Galerie U Betlémské kaple
MARIUS KOTRBA / PRAVÁ PODOBA
27.1. – 27. 2. 2022
kurátorka: Iva Mladičová
MARIUS KOTRBA (1959–2011) studoval v letech 1981–1987 na pražské Akademii výtvarných umění (monumentální sochařství, S. Hanzík, M. Axman). V letech 1990–1992 zde působil jako asistent v ateliéru H. Demartiniho, roku 1993 vyučoval kresbu a sochařství na Academie Minerva v holandském Groningenu a od roku 1995 sochařství na Ostravské univerzitě (roku 2011 byl jmenován profesorem). Od roku 1980 se konala řada jeho samostatných výstav, je autorem mnoha exteriérových sochařských realizací v ČR i zahraničí (např. Loď v Rožnově pod Radhoštěm, pískovec, 1997–1998; Socha pro Ostravu, bronz, 2000; Sv. Alžběta v německém Buseck – Leppermühle, bronz, 2002; Sv. Kryštof na olomouckém dálničním obchvatu, bronz, 2005; Spravedlnost v Brně, bronz, 2010 nebo Dobrý Pastýř na D2 v úseku Lipník nad Bečvou – Bělotín, bronz, 2011).
