Jarní cyklus se tentokrát skládá ze čtyř samostatných a na sobě nezávislých přednášek. Popeleční středou vyvrcholilo období masopustu a s ním souvisejících karnevalů či šibřinek. A právě s nimi jsou spjaty rozmanité masky a kostýmy, které se v průběhu času sice různě vyvíjejí a přizpůsobují aktuálním trendům, ale některé zůstávají jako tradiční. Sociální a společenské postavení je patrné z dochovaných projevů lidové kultury. A právě o tom bude přednáška Jany Polákové z Moravského zemského muzea v Brně, která v úterý 8. března zahájí letošní cyklus přednáškou s názvem Etnické masky v lidových zvycích. Právě masky jsou zajímavé nejenom z hlediska samotného hmotného artefaktu, ale též jako sociálně-kulturní jev. V minulosti byly často spojovány s mytologií, rituálem, tancem nebo obrazem a vesměs měly nějaký význam. Symbolicky byl představen často souboj dobra a zla nebo života a smrti. A to nejenom u našich obyvatel, ale i jiných etnických skupin jako jsou Židé, Turci a Romové.
Se dvěma dalšími přednáškami, které budou věnovány umění, postupně zavítají do Třebíče kolegyně z Muzea Vysočiny Pelhřimov. Umění ve veřejném prostoru představí kurátorka a edukátorka Zuzana Trnková, která v pelhřimovském muzeu působí od roku 2014 a badatelsky se zaměřuje právě na tento druh umění. V období totalitního režimu byla ze stavebního rozpočtu vyhrazena část finančních prostředků na realizaci objektů následně umisťovaných ve veřejném prostranství. Díky takzvanému čtyřprocentnímu zákonu vznikla řada uměleckých artefaktů nejenom ve veřejném prostoru měst, ale i interiéru veřejných budov. Tato díla většinou sloužila za nástroj soudobé ideologie a jako prostředek politické propagandy. Proto byly ve valné většině po roce 1989 odstraněny. Našla se však i kvalitní díla, která přetrvala. Nejenom odpověď na otázku: „Jakou hodnotu má veřejné umění z tohoto období a co může pro nás znamenat dnes?“ by měla zaznít na přednášce 22. března.
O čtrnáct dní později – 5. dubna – proběhne přednáška Hany Zrno Vondrů s názvem Možnosti skla. V Pelhřimově se setkala tato přednáška s kladným ohlasem veřejnosti a v to samé doufá u třebíčského publika. Sklo je od nepaměti zajímavé pro své výjimečné vlastnosti. K jeho tvarování je zapotřebí silného žáru. Výsledné výrobky mohou být velmi různorodé, ale všechny pojí jejich křehkost. Ve výsledku hraje roli též barevnost, která se může měnit spolu se světlem. Ze skla tak vznikají mimořádná umělecká díla, a to díky umu sklářských mistrů, kteří ke své práci přistupují s pokorou a úctou. Přijďte nahlédnout do tajů tohoto umění. Však i v současnosti v našem regionu najdeme hned několik větších i menších skláren. Tradice výroby skla je na Vysočině stará nejméně 400 let!
Letošní cyklus uzavře 19. dubna přednáška badatele a amatérského historika Zdeňka Pruknera z Třebíče. Roky se zabývá lokální historií. Snad i díky tomu, že pochází z místního starého rodu a jak sám říká, k fotografiím a archiváliím měl odjakživa blízko. Jeho přednáška Oběti války z druhé strany má za cíl představit události válečných dní z 2. světové války. Přijďte se dozvědět něco více o osudu německých vojáků, kteří zahynuli ve vojenském lazaretu v Třebíči, který byl tehdy vytvořen v budově gymnázia. Škoda, že všichni nejsme schopni poučit se z válečných hrůz světových válek a předejít tak novým konfliktům a genocidám.
Zdroj: Vysočina
