Výstava jedenácti portrétů seniorů a seniorek představuje inspirativní osobnosti z neziskové organizace ŽIVOT90. Odchod do penze pro ně znamená novou životní kapitolu. Učí cizí jazyky, trénují paměť nebo objevují základy výtvarných technik. „Vždycky jsem se chtěla pořádně naučit italštinu. Začínala jsem italskou konverzací, a teď umím tak dobře, že vedu kurzy. Za ty roky, co chodím do ŽIVOTa90 už tu mám spoustu nových kamarádek,“ říká paní Sylva, jejíž portrét je na výstavě v Obchodním centru Černý most, která bude otevřena do konce února.
Společný zájem
Kolekci 11 fotografických portrétů vytvořili zaměstnanci firmy JTI, kteří dlouhodobě spolupracují s neziskovou organizací ŽIVOT90 v Praze. Do komunitního centra ŽIVOTa90 dojíždí každý týden zhruba pět set seniorů a seniorek nejen z celé metropole, ale i ze Středočeského kraje. V rámci dobrovolnického dne JTI zaměstnanci absolvovali fotografický workshop s profesionálním fotografem Františkem Ortmannem. „Fotila jsem paní Zdeňku, která byla zpočátku trochu stydlivá, ale postupně se uvolnila a sama navrhovala místa, kde bych jí mohla vyfotit. Povídaly jsme si o jejím životě, který strávila jako zdravotní sestra a také o józe, kterou obě rády cvičíme,“ vzpomíná Eva Prokešová z JTI. Podle ředitele ŽIVOTa90 Jaroslava Reichl Lormana je hlavním cílem této organizace ukázat široké veřejnosti aktivní život starší generace. „Nechceme, aby byli starší lidé odsouváni na okraj. Že je vám více let nebo jste v důchodu, přeci neznamená, že přestáváte věcem rozumět a nejste zajímavý člověk. Možná právě naopak,“ říká Reichl Lorman.
Předávání zkušeností
Na výstavě je portrét Sylvy, která se celý život zajímala o italštinu. Před lety začala chodit do ŽIVOTa90 na italskou konverzaci. Postupně se zdokonalila natolik, že dnes sama vede kurzy. Pracuje také jako dobrovolnice v dalších neziskových organizacích. „Strašně mě mrzí, že je v Česku takový negativní pohled na starší generaci. Neustále se píše o důchodech, a o tom, že se přidá starším lidem. Myslím, že je to naprosto zbytečné rozdělování společnosti. Však je mezi námi spousta aktivních seniorů a seniorek, kteří neřeší v první řadě důchody, ale jsou všemožně užiteční. Předávají zkušenosti svým vrstevníkům nebo i mladší generaci,“ říká Sylva.
Nová přátelství
Podobnou zkušenost má i Jana, která řadu let pracovala pro Českou zemědělskou univerzitu. Po odchodu do penze chtěla zůstat aktivní, a našla nové uplatnění právě v ŽIVOTě90, kde pracuje na recepci. „Potřebuju být stále platná, určitě bych nemohla jen tak sedět doma a nic nedělat. Znám spoustu aktivních starších lidí, kteří nesedí doma, a stále se něčemu věnují. Tady v ŽIVOTě90 je tolik možností, co se můžete naučit, ale nejde jen o kurzy nebo přednášky. Mnozí senioři jsou rádi, že si v našem komunitním centru vyzkouší něco nového, ale také tu mohou navázat nová přátelství, “ říká Jana.
Další výzva
Na jednom z portrétů je profesionální výtvarnice Zdena, která vede výtvarné kurzy v ŽIVOTě90 pro seniory. „Dřív jsem učila děti základy výtvarných technik, ale teď když učím své vrstevníky v seniorském věku, tak to je něco úplně jiného. Mnohdy totiž říkají, že si celý život mysleli, že neumí nic namalovat nebo nakreslit. Obávají se, jak dopadnou jejich první výtvarné pokusy v našem kurzu. Vždycky je povzbuzuji, aby se ničeho nebáli. Říkám jim: „Naučte se dívat kolem sebe. Když se vám něco nepovede, tak se nic neděje. Naopak vás to posune dál!“ říká Zdena.
