Ještě nestojí a už bouří emoce na všech frontách. Vítězný návrh nového monumentu oslavující 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela v Brně vyvolává ohnivé diskuze od samotného zveřejnění. Nová socha od umělce Jaromíra Garguláka ozdobí brněnské Mendlovo náměstí už letos v létě. Někteří umělci, akademici nebo teoretici výtvarného umění však vítězné dílo zpochybňují, přestože vítěz vyšel z transparentní veřejné soutěže. Všech osm zmenšených finálových návrhů na monument budou lidé moci porovnat od pondělka 7. února v Galerii Vaňkovka v Brně. Kromě vizuální podoby si mohou přečíst přímo od autorů, co stálo za podobou konkrétních návrhů včetně toho vítězného.
Veřejnou soutěž na návrh a výrobu nové dominanty zrekonstruovaného Mendelova náměstí vyhlásila organizace Společně, která o Mendelův odkaz pečuje, loni na jaře. „Do soutěže se přihlásilo osm velmi povedených návrhů, z nichž porota po náročném rozhodování vybrala vítěze. Nicméně chceme veřejnosti ukázat i další návrhy, aby si je mohli prohlédnout a třeba si na chvilku sami zkusili náročnou roli porotce,“ říká Jakub Carda, ředitel Společně. Všechny zmenšené modely soch návštěvníci najdou ve spodním patře Galerie Vaňkovka v části směrem k ulici Úzká. Jedním z modelů bude i vítězné dílo nazvané Hrachovina, které navrhl Jaromír Gargulák. Jeho dílem je např. socha stavitele železnic Jana Pernera v České Třebové nebo plastika Promethea, která je k vidění na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Říká se, že doma není nikdo prorokem, proto jsem to nečekal. A férově přiznávám, že je to velký závazek, podílet se na uměleckém díle tak významné osobnosti, jakou byl Gregor Johann Mendel,“ říká autor vítězného návrhu.
Monument má symbolizovat různá stadia růstu rostliny hrachu, na které Gregor Johann Mendel dělal své pokusy. O vítězném návrhu rozhodla devítičlenná odborná porota v závěru loňského roku. V ní seděla mimo jiné primátorka města Brna Markéta Vaňková, opat kláštera sv. Augustina na Mendlově náměstí Juan Provecho nebo emeritní profesor a akademický sochař Kurt Gebauer. K financování sochy organizátoři vyhlásili i veřejnou sbírku. V ní si nejštědřejší dárci mohou dokonce zajistit možnost uložit své DNA přímo do vítězného díla.
Sám Gregor Johann Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatické metody). Většinu své práce vykonal za zdmi Augustiniánského kláštera na Starém Brně. Zde byl také vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníků, ve kterých prováděl své průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, který Mendel nechal vystavit. „Nejcennější památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti,“ uzavírá Jakub Carda.
