Společnost Canon ve spolupráci se Světluškou – Nadačním fondem Českého rozhlasu a organizací Czech Photo připravily unikátní výstavu Svět nevídaný. Jde o venkovní instalaci 14 velkoformátových fotografií od proslulých autorů, které jsou vytištěné pomocí nejnovější technologie reliéfního tisku. Návštěvníci se zrakovým hendikepem díky ní získají dosud bezprecedentní hmatový dojem z vizuálního umění. Výstava se nachází na prostranství u budovy Fragment Karlín a pro veřejnost je otevřena od 11. června 2024.
„Fotografie je neuvěřitelně mocné médium, které dokáže posouvat představivost, a my chceme, aby byla přístupná všem. Tato výstava byla vytvořena se záměrem zcela novým způsobem sdílet snímky a příběhy, které se za nimi skrývají, s nevidomými a slabozrakými lidí. Doufáme ale, že ojedinělý zážitek pocítí díky špičkové technologii Canonu všichni návštěvníci,“ říká Eva Kučmášová, ředitelka korporátní a marketingové komunikace Canonu ve střední Evropě.
Autory vystavených fotografií jsou ambasadoři Canonu z celého světa. Je mezi nimi třeba mnohokrát oceněný Jihoafričan Brent Stirton, jehož snímek posledního severního bílého nosorožce obklopeného strážci je asi nejznámějším dílem na výstavě, dvorní sportovní fotograf The Times Marc Aspland, německá módní fotografka Heidi Rondak nebo držitel Pulitzerovy ceny Muhammed Muheisen. Tematický zásah výstavy je široký, od přírody přes sport po místa zasažená válkou.
Zaujme i černobílý portrét od Iana Treherneho, jenž začal fotit, až když sám přišel o zrak, a nechybí ani detailní fotografie mořského korálu větevníku během rozmnožování v umělých podmínkách. Právě za tímto projektem pokoušejícím se zachránit organismy nezbytné pro udržení biodiverzity na naší planetě stojí Canon spolu s laboratoří Coral Spawning lab v Londýně.
Přelomová technologie
Hmatová vrstva fotografií byla vytvořena díky tiskárně Canon Arizona a softwaru PRISMAelevate XL. „Pro dosažení požadovaného efektu se na sebe tiskne několik velmi tenkých vrstev inkoustu, vždy vytvrzených UV světlem. Při budování vrstvy v místech, kde dosahujeme horního okraje výsledného vyvýšení reliéfu, překryjeme tento bod bílou barvou a následně plnobarevnou vrstvou, ale pouze v daném místě. Zbytek grafiky se buduje dál do výšky, než dosáhne maximálního vyvýšení, kde se proces s bílou krycí a plnobarevnou horní ‚viditelnou‘ vrstvou opakuje až do dosažení výsledného tvaru reliéfní grafiky.
Na rozdíl od jiných metod, kdy na závěr přijde na celou grafiku a hotový reliéf plošně bílá krycí vrstva a plnobarevná vrstva, a dochází tak k rozostření grafiky, náš způsob tvorby reliéfu vytváří přesné výsledky bez perspektivního rozostření a deformací. Dojem z fotografie je tak kompletní i pro návštěvníky výstavy bez vady zraku,“ říká Peter Varga, produktový manažer velkoformátových řešení Canon.
Tato technologie, která umožňuje výšku reliéfu až 4 mm, je ideální pro různé aplikace včetně tapet, texturovaných povrchů nebo právě materiálů pro zrakově postižené včetně Braillova písma. Přelomová je například v tom, že dříve nebylo možné kombinovat reliéf s jemným strukturováním nebo s plnobarevným tiskem s takovou přesností, stejně jako nebylo možné tisknout reliéf na tak širokou paletu materiálů. Nyní se všechny tyto možnosti otevírají.
Spolupráce s profesionály
Velkoformátové snímky umístěné na venkovních panelech doprovází vždy informace v Braillově písmu a QR kód, po jehož načtení chytrým telefonem se spustí web s detailním popisem obrazu a audiostopou. Dobrá přístupnost výstavy pro lidi se zrakovým hendikepem je konzultovaná se zástupci Nadačního fondu Českého rozhlasu, Střediskem Teiresiás MU v Brně a dalšími odborníky.
„Velmi nás těší, že v době, kdy se nevidomí lidé při práci s informacemi stále více spoléhají na sluch a hmat bývá dost často upozaďován, se Canon rozhodl uspořádat výstavu postavenou právě na hmatovém vnímání,“ hodnotí Radek Pavlíček, specialista na přístupnost ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity, jeden z konzultantů výstavy. „Díky tomu, že návštěvníci budou mít informace o exponátech k dispozici i v textové či audio podobě, výstava v praxi představuje nastupující trend multimodálního pojetí inkluzivního designu a ukazuje směr, jak k podobným aktivitám přistupovat,“ doplňuje Pavlíček.
„Setkáváme se s názorem, že zpřístupňování tradičně vizuálního obsahu lidem se zrakovým postižením nemá smysl, protože ani sebelepší slovní popis prý nepředá emoci, kterou vizuální dílo komunikuje. Nemyslím si to. A my ve Světlušce moc rádi objevujeme způsoby, jak živé i neživé obrazy nechat promlouvat, jak nabídnout ostatním smyslům pastvu, aby i zážitek z divadelního představení, vjem obrazu, architektonického skvostu či fotografie mohli nevidomého člověka potěšit, překvapit, rozčarovat, dojmout. A je fascinující, jak nám v tom dokážou pomoci digitální technologie a dnes i umělá inteligence,“ doplňuje ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu Gabriela Drastichová.
Svět nevídaný má i edukativní rozměr, který ocení široká veřejnost: na druhé straně panelu je každá z fotografií znázorněná tak, jak ji vidí lidé se zbytky zraku nebo jednotlivými očními vadami, třeba zeleným zákalem nebo diabetickou retinopatií. Samozřejmě nechybí ani podrobný lékařský popis konkrétní vady.
Není to poprvé, co reliéfní tisk od Canonu umožňuje zcela nový zážitek z umění. Například k výročí 100. narozenin Medy Mládkové v roce 2019 vznikla pro Museum Kampa zmenšená replika obrazu Františka Kupky Katedrála, na níž bylo možné si osahat umělcovy tahy štětcem. Na přípravě věrné repliky, která je součástí edukačního ateliéru Musea Kampa, měl zásadní podíl fotograf Jan William Drnek, jenž dílo za desítky milionů korun nafotil a digitalizoval.
Výstava Svět nevídaný je pro veřejnost otevřena od úterý 11. června. Více informací najdete na tomto webu.
