Druhá premiéra sezóny v Divadle Drak patří inscenaci Expedice: Má láska! režiséra Filipa Homoly a scénografa Roberta Smolíka. Po listopadové novince Slož si, věnované nejmenším divákům, se Divadlo Drak obrací jak na školáky, tak i na všechny dobrodružné duše, které láká polární cesta plná komických i neméně dojemných momentů. Hostující tvůrci si k divadelnímu zpracování vybrali skutečný příběh ve Švédsku nejčastěji popisované polární výpravy inženýra Andréeho, který se na sklonku devatenáctého století pokusil společně se dvěma dalšími členy expedice zdolat v té době zcela neprobádané území Severního pólu za pomoci vodíkového balonu. Slavný příběh neúspěšné expedice, jejíž záhadný konec se doposud nikomu nepodařilo zcela objasnit, se na českém jevišti objeví vůbec poprvé. Premiéra inscenace proběhne 26. 2. 2022 v 18.00 na Hlavní scéně Divadla Drak.
V létě roku 1897 se vrchní velitel Salomon August Andrée společně s Nilsem Strindbergem a Knutem
Frænkelem pokusili dobýt Severní pól, a to tehdy nejmodernějším dopravním prostředkem. Za přispění jižního větru se 11. července balon, hrdě pojmenovaný Örnen (Orel), vznesl z dánských Špicberků a zmizel v mracích směrem k severní točně. Dlouho nikdo netušil, jestli se mu podařilo přistát či ztroskotal a zdali vůbec někdo z posádky přežil. Až po třiatřiceti letech byly na jednom z nejhůře dostupných ostrovů Severního ledového oceánu náhodou nalezeny ostatky členů Andréeho expedice.
Novinka Divadla Drak vychází z knihy švédské autorky, ilustrátorky a lékařky Bey Uusmy Expedice: Můj milostný příběh. Ta se okamžitě po vydání stala literárním hitem a v českém překladu Heleny Steissové vyšla v roce 2018 v nakladatelství Argo.
Tragický osud Andréeho polární výpravy výtvarnici zaujal natolik, že vystudovala medicínu a se všemi potřebnými znalostmi se na vlastní pěst vydala po jejích stopách, jen aby zjistila, jak polárníci zemřeli. Výsledky svého výzkumu společně s beletristickým vyprávěním a v kombinaci s analýzou autentického materiálu (korespondence, deníky) a sugestivními popisy vlastních cest na Bílý ostrov, místa kde byla těla nalezena, publikovala v jedinečné vizuálně-literární koláži, která získala prestižní Augustovu cenu
za knihu roku 2013.
Čas plyne úplně jinak, když jsme osamoceni, v ohrožení života nebo v nějaké bolesti, než když žijeme normální život ve městě a chodíme každý den na oběd nebo na kávu. To mě na tom strašně zajímá.nTen čas je reálně stejný, ale v prvním případě je o hodně delší – v té samotě a v tom utrpení polárníků, máte pocit, že minuta trvá hodinu a týden je měsíc a měsíc je rok!“ líčí jeden z hlavních motivů inscenace režisér Filip Homola, jehož domovskou divadelní scénou je Naivní divadlo Liberec.
V Divadle Drak se jedná o jeho režijní premiéru. Na inscenaci spolupracuje se scénografem a výtvarníkem Robertem Smolíkem, který se kromě pravidelné spolupráce s profesionálními loutkovými divadly (Minor, Naivní divadlo Liberec) do roku 2018 věnoval také tvorbě ve skupině Buchty a loutky, a především výzkumu a vývoji v mezioborové umělecké skupině Handa Gote.
Tragikomická povaha příběhu se oběma tvůrcům stala inspirací pro vznik konceptu založeného na výrazné vizualitě kombinující prvky klauniády s obrazovostí loutkového a objektového divadla, který společně s dominantní hudební kompozicí slibuje sugestivní divadelní zážitek.
Jak již název napovídá, kromě romantického ducha objevování a objevitelství, předčasně završených tragických osudů kdesi v polární pustině i řady úsměvných a groteskních momentů, se tvůrci rozhodli akcentovat motiv lásky, která následkem touhy po dobrodružství a objevování končí nenaplněná. „Pro mě je tam nejsilnějším motivem nenaplněná láska. Taková většinou bolí, ale je to to nejkrásnější, i když vyrve člověku srdce z těla. To se zrcadlí v milostném vztahu mezi Strindbergem a Annou. Dva lidé, kteří se milují a kteří spolu chtějí mít hezkou budoucnost, ale ona nepřijde. Samozřejmě, že se v inscenaci objevují i takové věci jako dobrodružství a touha po něm, dokázat a objevit něco nového, udělat nějaký čin, který by se zapsal do historie tohoto světa. Stejně tak jako to, jestli je nutné tohle všechno podstoupit za každou cenu, i když vím, že na to nejsem připraven a nemám pro to žádné schopnosti. Vlivem všech těchto okolností se z toho pak stává taková tragikomedie.“ popsal téma inscenace režisér.
Hudbu k inscenaci vytvořila hudební kapela čítající dva členy, režiséra inscenace Filipa Homolu a hudebníka Michala Kořána, Kora et le Mexanix. Kapela experimentuje na poli abstraktního ambientu a dlouhodobě se věnuje tvorbě scénické hudby. Jejich hudba k inscenaci Naivního divadla Liberec
Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých byla nominována na hudbu roku 2017 v Cenách divadelní kritiky.
Scénická hudba k inscenaci Expedice: Má láska! vyjde na albu pojmenovaném Le Pôle Nord v den její premiéry „S Michalem jsme se Severním pólem celkem často zaobírali. Vždycky jsme to měli rádi: Tu bílou pláň, kde nic není a kde si můžeš dovolit zvukově vymýšlet cokoliv tě napadne.“ dodal k severní inspiraci režisér a spoluautor hudby Filip Homola.
Autor TZ: Barbora Pokorná, dramaturgyně představení
