Jaro patří knihám. Březen je měsícem čtenářů, 20. března všichni knihomolové s napětím očekávají novinky Velkého knižního čtvrtku, začátkem dubna si připomínáme Mezinárodní den dětské knihy, 21. dubna pak Světový den knihy a autorských práv. V poslední době se ale knihy musí dělit o pozornost s dalšími médii.
U čtení trávíme hodiny – častěji ale na sociálních sítích
Podle průzkumu Čtenáři a čtení z roku 2023 denně u knihy strávíme 33 minut, u novin a časopisů 17 minut, na internetu jsme denně 85 minut, u sociální sítí pak 47 minut.
Jiné průzkumy přicházejí s ještě znepokojivějšími čísly. Průměrný Čech starší 18 let v roce 2024 brouzdal každý den virtuálním světem lajků více než 1 hodinu denně. Nejvíce času pak na sítích tráví poměrně nepřekvapivě mladí mezi 16 až 30 lety, a to zhruba hodinu a půl. Ale pozor, třeba i lidé 55+ jsou na sítích každý den v průměru více než 50 minut – což je oproti roku 2023 zhruba 5% nárůst.
Čtením časopisů tráví teenageři podle Media projektu v průměru 32 minut, dospělí o deset minut déle. Jak je to s knihami? „Náš průzkum ukázal, že čtvrtina našich zákazníků čte denně alespoň hodinu. Dalších 38 % věnuje čtení knihy každý den minimálně 17 minut,“ říká marketingová manažerka Knihobotu Žaneta Kratochvílová a dodává: „Když tedy porovnáme výsledky s dalšími průzkumy, je vidět, že více času trávíme čtením online zdrojů než tištěných formátů.“
Nad tradičními tištěnými médii tak vítězí online svět. Čteme tedy stále, jen z jiných zdrojů a taky daleko víc fragmentovaně.
Jak pěstovat pozornost
K tomu, aby se člověk do beletrie ponořil, je podle odborníků potřeba zhruba 15 minut. Tak dlouho s knížkou nevydrží zdaleka každý. Čtvrthodina je v dobách, kdy řada z nás nedokouká ani půlminutová videa na Instagramu nebo Tiktoku, neuvěřitelně dlouhá doba.
Jak pozornost podpořit? Především si zvolit téma, které nás baví. „Mám kolem sebe lidi, kteří přečetli třeba dvě knihy za měsíc, ale pak se rozhodli, že nebudou číst ‚brak‘ a začali s naučnou literaturou. Výsledek? Za půl roku zvládli jen jednu knihu. A to je škoda. I odpočinkové čtení má spoustu benefitů,“ komentuje Žaneta Kratochvílová.
A odborníci jí dávají za pravdu, čtení snižuje stres, posiluje paměť, zlepšuje koncentraci, rozvíjí představivost i slovní zásobu.
Pokud se chcete v delším čtení novin nebo knih trénovat, není od věci vyhradit si na něj v rámci dne speciální chvíli.
„Je dobré omezit rušivé vlivy a přizpůsobit si prostředí tak, aby vám bylo příjemné. Někomu vyhovuje číst v naprostém klidu, jiný zase rád sáhne po knize, kdykoli má chvilku – třeba v tramvaji cestou z práce nebo v rušné kavárně. Neexistuje jeden správný způsob, důležité je najít ten, který vyhovuje právě vám,“ radí manažerka Knihobotu.
Čtením ke spokojenějšímu životu
Když to shrneme, čtení věnujeme denně několik hodin. Ať už s knihou nebo mobilem v ruce. Bez čtení se neobejdeme při nákupech, při jízdě hromadnou dopravou nebo pohybu po městě. Co se ale mění, je způsob čtení a naše schopnost se u něj udržet po delší časový úsek.
Na hluboké čtení bychom ale neměli rezignovat. Jak už jsme zmínili, má velký vliv nejen na naše duševní zdraví, ale i rozvoj našeho mozku. Lidé, kteří čtou, se dokáží lépe vcítit do druhých a jsou empatičtější. A nejen to, podle studie z Emory University při čtení metafory spojené s nějakým hmatovým vjemem se do zpracování podnětu zapojí senzorický kortex a aktivuje se ta část mozku, díky které vnímáme svět dotykem. A podobně to platí i pro slova popisující pohyb. V našem mozku se tak aktivují stejná centra, jako kdybychom příběh sami žili.
Co se tedy zkusit znovu začíst?
