Leninova teze o tom, že bolševická revoluce musí zvítězit na celém světě, má jeden jediný důvod – z domnělého „ráje“ nesmí být kam utéct. A když přeměna celosvětového řádu nevyšla, musela vzniknout Berlínská zeď i železná opona.
Jeden z největších zločinů komunistické totality pokřivil osudy lidem na obou stranách opevněné hranice. Těm na východní straně pochopitelně daleko více.
Tato publikace se zaobírá příběhy lidí, kterým se železná opona na naší západní hranici nesmazatelně zapsala do života – nejen v dobrém, ale především ve zlém. Byli to padouši i hrdinové. Ovšem odpovědět si na otázku, kdo byl padouch a kdo hrdina, je v nejednom případě velmi těžké…
Ukázka z knihy:
Rozhodl jsem se, že je z vězení propustím…
Ke kariéře převaděče Gavendu nasměruje shoda okolností. Gavendův spolubydlící Tauchmann udržuje vztah s odsunutou Němkou. Chodí za ní přes zelenou hranici a 3. dubna 1948 je na hranici společně se svou milenkou a její matkou zadržen a uvězněn. Vyšetřovatelé se rozhodují zadržet a vyslechnout i Gavendu. Ten má za to, že Tauchmann nemá ve vězení co dělat a on sám že také na stanici SNB nemá co pohledávat. Rozhoduje se tedy toto ze svého pohledu bezpráví vyřešit. A to ryze vlastním způsobem.
Výpověď obviněného:
Pro mne přišel orgán SNB, abych s ním šel na stanici. Na stanici se mě tázal, zda byl u mne Tauchmann a kde je. Odpověděl jsem, že nevím, kam odešel z mého bytu. Nato mě orgán SNB zavřel do předsíně stanice a odešel pro kolegu. Této příležitosti jsem využil, odešel jsem domů, kde jsem řekl Slaměnovi (uprchlík), aby se připravil k odchodu. Sám jsem si připravil nějaké věci do kufříku a se Slaměnou jsme společně odešli do starého protileteckého krytu v parku v Jirkově. Tam jsem řekl Slaměnovi, aby na mě počkal.
Odešel jsem se podívat za Josefem Tauchmannem. Zjistil jsem, že jest s oběma ženami zavírán do městské věznice. Rozhodl jsem se, že je z vězení propustím. Do věznice jsem se dostal sousedním domem, dveře do věznice i do cely jsem si otevřel pomocí náhodně nalezeného drátu a se zajištěnými osobami (Tauchmannem a oběma ženami) jsem odešel.
Štěpán Gavenda bere Slaměnu, Tauchmanna i jejich partnerky a převádí je do západní okupační zóny Německa. Selmu Hartmannovou nechává v Novém Sedle na Chomutovsku. Do západní zóny se Gavenda se svými společníky vydává přes ruskou zónu. Pohybují se nerušeně. Sám Gavenda do protokolu uvádí, jak se zabavili v Lipsku – návštěvou biografu. Po překročení hranice západní zóny u Kasselu je Gavenda umístěn v uprchlickém táboře v Dieburgu. Nezůstává zde ale dlouho. Velmi rychle objevuje výhodný způsob zajištění živobytí.
Výpověď obviněného:
V táborové kanceláři jsme dostali stravovací lístky, jídelní příbor, lůžka a přikrývky. Po 14denním pobytu v táboře rozhodl jsem se, že zajedu do ČSR nakoupiti nějaké cigarety, které byly tehdy v Německu dobrým platidlem.
Od svého spolubydlícího jménem Karel Surý z Hošťálkové, okr. Vsetín, jsem si vypůjčil asi 5 000,– Kčs. Nějaké peníze z tohoto obnosu byly také od Jana Nevole z Povážské Bystrice. O těchto dvou je mi známo, že v červnu 1949 odjeli do Kanady. Abych mohl hraditi cestu, prodal jsem za marky boty a odjel jsem společně s Karlem Ticem, který vybral mezi spolubydlícími asi 20 000,– Kčs. Současně jsme oba přenášeli dopisy od uprchlíků, které jsme měli po příchodu do ČSR odeslati poštou a některé doručiti osobně.
Pašerácká prekérka
Štěpán Gavenda se s přítelem Ticem na počátku května vydává na první pašeráckou cestu do Československa. Nedlouho po přechodu hranice ovšem zabloudí. Nedaleko Nové Pece objevují dvojici pohraničníci. Tice zadrží a Gavenda unikne díky tomu, že se ukryje v křoví. Jeho pašerácké štěstí ale netrvá dlouho…
Jaroslav V. Mareš: Absolvent oboru Žurnalistika a mediální studia na FSV UK a oboru Informační studia a knihovnictví na Filosofické fakultě UK. Od roku 2000 činný v médiích, především na televizních stanicích. Od roku 2014 členem reportérského týmu pořadu Očima Josefa Klímy na Prima TV a TV Seznam, v současné době pořadu Případy Josefa Klímy na Prima TV. Autor badatelských pořadů TaJeMno a TaJeMné podzemí. Provozuje webové stránky badatele.net a stejnojmenný kanál na serveru YouTube.com.
První kniha Jaroslava V. Mareše Největší záhady kriminalistiky (2018) se zařadila mezi bestsellery a na její úspěch navázaly tituly Přísně tajné skandály (2019), Největší záhady české historie (2019), Štěchovický poklad – konec legend (2020), Nacistické poklady a StB (2021), Atomový protektorát (2022), Největší záhady zločinu (2023) a Přísně tajné osudy (2024).
Jaroslav V. Mareš: Bojovníci železné opony, vydává nakladatelství Universum, 288 stran, doporučená cena 399 Kč
