Nejnovější kniha vycházející z unikátní sbírky Paměti národa nabízí do dobového kontextu zasazené životní příběhy – tentokrát žen – narozených napříč všemi dekádami 20. století. Vždyť už kazatel a disident Sváťa Karásek ve své kultovní písni zpíval: „Ženský, ty jsou fajn, to se ví, se ví!“
Zapomínat je snadné… a často i nebezpečné! A právě proto přinášíme v edici Paměť národa individuální svědectví pamětníků důležitých historických událostí, příběhy hrdinů, na které se zapomnělo, či dokonce zapomenout mělo, ale i známých osobností – možná z méně známých úhlů pohledu. Devět kapitol publikace Nezapomeň tvoří devět životních příběhů žen v soukolí dějin.
NEZAPOMEŇ
Terezie Enigna Bílková (*1918) šla v padesátých letech do komunistického kriminálu v řeholním rouchu.
Anna Hyndráková (*1928) prošla několika nacistickými koncentráky, přežila holocaust a do konce svého života podávala svědectví o této zrůdné epizodě moderní historie.
První dáma černého divadla Hana Lamková (*1934) zažila bombardování na Popeleční středu 1945, osmašedesátý rok i průvod studentů 17. listopadu 1989 a její vzpomínky přinášejí zajímavé svědectví o zákulisí socialistické kulturní politiky.
Legendární gymnastka Věra Čáslavská (*1942) v roce 1968 před celým světem odsoudila sovětskou okupaci na stupínku olympijské vítězky.
Československá dáma Magdaléna Vášáryová (*1948) bojuje celý život za to, aby lidé nemuseli žít v režimu, který je nutí rozhodovat se, zda se stanou hrdiny.
Skromná písničkářka Dáša Vokatá (*1954) se stala legendární postavou českého undergroundu.
Monika McDonagh Pajerová * (1966) je ta, která mluvila za stávkující studenty v roce 1989.
Nenápadná paní Dana Foukalová (*1970) se přihlásila už v útlém mládí přihlásila k moravskému disentu.
Kubánka Iris Ruiz Hernández (*1980) musí bojovat s totalitou i v 21. století.
