Co se v Rusku děje za fasádou agenturních zpráv? Jakým vývojem prošla tamní společnost od rozpadu SSSR? Kde hledat historické kořeny nynějšího stavu a války proti Ukrajině? Odpovědi nejen na tyto otázky lze najít v rozhovoru Jana Bělíčka se slavistou a kulturním historikem Tomášem Glancem. Ruská duše neexistuje vychází přesně tři roky od chvíle, kdy ruská armáda zaútočila na Kyjev (Vyšehrad, 399 Kč).
„Pojem ruská duše si lze představit jako takovou nekonečně variabilní, libovolně interpretovatelnou projekční plochu, kam si každý může dosadit, co chce a co odpovídá jeho zkušenostem, přáním a předsudkům. Pro někoho to budou vrcholy světové kultury, vytvořené autorkami a autory z Ruska, pro jiného představují ruskou duši zrůdy naprogramované ruskou armádou, dopouštějící se zvěrstev v Buče. Ve skutečnosti ruská duše neexistuje. Je to stejná fikce jako třeba slovanská povaha nebo typický Žid,“ říká Tomáš Glanc.
Tomáš Glanc se v dialogu s Janem Bělíčkem snaží proti zkratkovitým tezím a schematickým představám o situaci v Rusku postavit konkrétní popis vybraných jevů ruské současnosti. Místo jednoduchých a jednoznačných odpovědí nabízí svůj osobní pohled, rozhled a mnohdy nečekané souvislosti. Vychází při tom nejen ze svých odborných znalostí, ale také z osobní zkušenosti člověka, který Rusko pravidelně navštěvoval. Kromě ideologie Putinova režimu a příčin ruské invaze do Ukrajiny se zabývá proměnami ruské opozice od 80. let, nadějemi, ambicemi a hrůzou 90. let, kulturním undergroundem nebo různými vrstvami pravoslavné církve.
Ve svých odpovědích se Tomáš Glanc zamýšlí i nad tím, v čem se putinovské Rusko liší od Sovětského svazu a proč je jeho neustálé srovnávání se sovětskou minulostí zavádějící. „Nynější režim aktivně a selektivně vyzdvihuje všechno, co se mu ze sovětského příběhu líbí a hodí. Třeba obrovskou státní rozlohu a gigantickou sféru vlivu, vítězství ve druhé světové válce, respekt, který vyvolával ve světě Stalin, vojenskou sílu, sputnik a prvního člověka ve vesmíru, stabilitu,“ vysvětluje Tomáš Glanc. Řadě měst a některým ulicím hlavně v metropolích byla podle jeho slov sice navrácena jejich původní jména a transparenty velebící komunistickou stranu vystřídaly obří reklamy na luxusní západní zboží. Ale všechny ty rudé hvězdy, srpy, kladiva a sovětské názvosloví zůstaly na svých místech, a dokonce se začaly reprodukovat. Ale to je pouze povrch.
V dnešní Ruské federaci lze sledovat i řadu nesovětských rysů. „V čele státu stojí mafiánský klan, jehož podřízené žene k loajalitě především touha po obrovských příjmech a majetcích. Vzkvétá konzumní společnost. Vlivem brutálně kapitalistických poměrů se nepřetržitě rozevírají sociální nůžky, vzniká čím dál větší materiální nerovnost,“ říká Tomáš Glanc a dodává: „Obyvatelstvo je obsluhováno gigantickým zábavním průmyslem. Nejnovější globální trendy v módě nebo kosmetice jsou zprostředkovány de facto v přímém přenosu. I na úrovni folklóru je jasné, že rozdíl je značný. V Rusku koluje bonmot – komunisti vybudovali zemi, ve které idioti věřili ve šťastnou budoucnost. Putinisté vybudovali zemi, ve které idioti věří ve šťastnou minulost.“
O autorech
Tomáš Glanc se zabývá kulturními dějinami východní Evropy, zejména ruskou literaturou a výtvarným uměním, avantgardami, undergroundem a současnými jevy. Věnuje se vztahu poezie a performance, slovanské ideologii, kulturnímu a intelektuálnímu transferu. Vystudoval Univerzitu Karlovu, kde později vyučoval a v letech 2000‒2003
řídil nově založený Ústav slovanských a východoevropských studií. Doktorské studium absolvoval na univerzitě v Kostnici. V letech 2005‒2007 byl ředitelem Českého centra v Moskvě. Působil v různých funkcích na univerzitách v Brémách, Basileji, Novosibirsku a na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Od roku 2015 pracuje na katedře slavistiky Curyšské univerzity. Působí jako kurátor českých i mezinárodních výstav, překladatel a kulturní publicista. Je autorem, spoluautorem a editorem řady knih a statí a členem mnoha českých i zahraničních redakčních a vědeckých rad.
Jan Bělíček, literární kritik a novinář, vystudoval filozofii, český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je šéfredaktorem internetového deníku Alarm, který v roce 2013 spoluzakládal. Jeho články o literatuře, politice a kultuře se objevily například v deníku E15, Salonu Práva, Respektu a na Českém rozhlase Vltava. Soustavně zkoumá jevy nacházející se na hranici mezi uměním, společností a politikou. Vydal esejistickou knihu V chapadlech murmuru (Paseka 2022), která se zaměřuje na fenomény současné světové literatury. Je moderátorem literárního podcastu TL;DR a také podcastové talkshow Kolaps.
