Přemýšleli jste někdy o tom, co by se stalo, kdyby Ježíšek nestihl roznést všechny dárky? Právě to se totiž přihodilo. Ježíšek leží v posteli s rýmou jako trám a balíčky do Šípkové ulice prostě doručit nezvládl. Ještěže už má jeho kolega Santa Claus hotovo a může přispěchat na pomoc. Jenomže jak se popasuje s úzkými českými komíny? Nebude nakonec sám potřebovat zachránit? A proč vlastně všichni v Šípkové ulici nosí barevné pletené čepice? To vše se dozvíte ve vánočním příběhu Aleny Mornštajnové, nazvaném Vánoce v Šípkové ulici (Albatros, 299 Kč) a ilustrovaném oceňovanou Anetou Františkou Holasovou.
Vánoce v Šípkové ulici rozvíjí silný motiv přátelství a vzájemné pomoci. Je to kniha o přijímání i o dávání nejen hmotných dárků, ale i dobrého slova a nezištné pomoci. A v knize samozřejmě nechybí ani láska, protože na Vánoce by nikdo neměl být sám.
„Snažila jsem se napsat laskavou a humornou knihu, kterou si přečtou rády děti, a při jejíž četbě se nebudou nudit ani dospělí, kteří ji budou dětem předčítat. A taky je tam spousta sněhu a cukroví a taky ty dárky, protože tyhle věci k Vánocům přece jenom patří, někdy se jich ale právě ve vánočním čase nedostává, tak ať jsou alespoň v knize!“ říká Alena Mornštajnová.
Příběh původně vznikl jako jeden z námětů pro Českou televizi, jeho realizace ale byla nakonec odložena. „Bylo mi líto, že by příběh nespatřil světlo světa, a tak jsem ho přepsala do knižní podoby. Psala jsem ho moc ráda, vylepšil mi loňský předvánoční čas. Pomohl mi dostat se do sváteční nálady, protože já sama ve svých dospělých letech už Vánoce nemiluju tak, jak jsem je milovala, když jsem byla dítě,“ dodává autorka. Vychází ze vzpomínek, jak čekala na Ježíška, jak si ho představovala a jak tatínek strašil, že letos Vánoce nebudou, protože Ježíšek onemocněl… „A my vymýšleli, kdo by ho mohl nahradit. A protože bydlím v Šípkové ulici, zasadila jsem příběh právě do ní,“ vzpomíná Alena Mornštajnová.
