Pražský komorní balet uvede tuto neděli 23. ledna 2022 v Městském divadle v Mostě druhou premiéru nového programu Zabiják život. Hlavním společným jmenovatelem dvou choreografií, které přinášejí veselý i vážný náhled na život, je hudba českých skladatelů. V první choreografii nazvané Když nevíte coby, kupte si dva hroby, použil její autor Marek Svobodník Serenádu pro smyčcový orchestr Es-dur Josefa Suka, zatímco Petr Zuska se pro svůj Epitaf nechal inspirovat slavným Koncertem pro violoncello a orchestr h-moll Antonína Dvořáka.
Autorem černé baletní grotesky s detektivní zápletkou, která vznikla na motivy příběhů spisovatelky Agathy Christie, je choreograf Marek Svobodník, člen Baletu Národního divadla. Na lyrickou pozdně romantickou Sukovu skladbu se na jevišti odehrává satirický příběh zámožné rodiny, v níž náhle skoná její nejstarší člen. Smutek nad zesnulým rychle střídá nevraživost jednotlivých postav, vzájemná podezření a touha po dědictví.
Renomovaný choreograf Petr Zuska, bývalý dlouholetý šéf Baletu Národního divadla, se pro své dílo Epitaf inspiroval nádherným Dvořákovým koncertem pro violoncello a životem jedné ze slavných interpretek tohoto díla, výjimečné britské violoncellistky Jacqueline du Pré. Strmá kariéra ji začala opouštět už v pětadvaceti letech, kdy přestávala cítit prsty na rukou, ve dvaačtyřiceti pak předčasně zemřela na roztroušenou sklerózu.
„Inspirací, jak přistoupit ke koncertu h moll pro violoncello a orchestr, se mi stal jednak Antonín Dvořák sám, respektive jeho vztah k Josefíně Kounicové – lásce z mládí, jejíž nemocí a smrtí je toto dílo hluboce ovlivněno, jednak neobyčejný životní příběh Jacqueline du Pré,“ uvádí Zuska.
V hlavních rolích choreografie, která citlivě zpracovává jak milostný vztah dvojice, tak Jacquelinino umění, se představí Tereza Hloušková, sólistka Pražského komorního baletu a Ondřej Vinklát, bývalý první sólista Baletu Národního divadla a mimo jiné také držitel tří prestižních Cen Thálie.
Když nevíte coby, kupte si dva hroby
Režie a choreografie: Marek Svobodník
Hudba: Josef Suk (Serenáda pro smyčcový orchestr Es dur, op. 6
Scéna: Petr Siedlaczek
Kostýmy: Pavel Knolle
Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Tančí: 9 tanečníků
Délka: 30 minut
EPITAF
Režie a choreografie: Petr Zuska
Hudba: Antonín Dvořák (Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104
Scéna: Petr Zuska, Pavel Knolle
Kostýmy: Pavel Knolle
Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek
Asistent choreografie: Linda Svidró
Tančí: 8 tanečníků
Délka: 40 minut
Marek Svobodník (*1984)
Choreograf, tanečník
Taneční vzdělání získal na konzervatoři v dalekém Brně. Jako tanečník působil v angažmá v Národním divadle Moravskoslezském 2003–2006, Laterně magice 2006–2008 a v Národním divadle v Brně 2008–2012, kde to s přivřeným okem dotáhl až na sólistu. V současné době je členem baletu Národního divadla a byl vzat na milost i jako stálý host Laterny magiky, kde je mu dovoleno si dvakrát do roka zatančit v inscenaci Kouzelný cirkus.
Jako tanečník vysokého vzrůstu a sošného typu byl a je obsazován do rolí malých a menších, a to jak klasického, tak moderního repertoáru. Za všechny jmenujme například roli Vysokého notáře v Marné opatrnosti ve světoznámé choreografii sira Fredericka Ashtona.
Mimo kamenná divadla spolupracoval s ProART Company, Pas de Theatre, Katedrou nonverbálního divadla HAMU či Radou starších baletu.
Od roku 2012 je členem skupiny DEKKADANCERS, kde to za pár let dotáhl, opět s přivřeným okem, na jednoho z vedoucích souboru.
Jelikož práce v divadle zahrnuje přehršel volného času, začal se během něj Marek Svobodník věnovat choreografii, tedy oboru, kde výška a sošný zjev sehrávají pramalou roli. Není proto překvapením, že i jeho choreografické počiny sehrály tutéž roli v kontextu s divadelním děním v Čechách i střední Evropě. Odvahu angažovat Svobodníka jako tvůrce a choreografa našly tyto převážně tuzemské soubory: Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích (Inscenační porada, Faunovo odpoledne), Národní divadlo Brno (Catch27, Čertstory), Pražský komorní balet (Chvilka POEzie), Národní divadlo Moravskoslezské (opera Lady Macbeth Mcenského újezdu), Dekkadancers (HornyBach, Poslední večeře, Hangar18) a Národní divadlo v Praze (Fight for a one thing). Mnichovský soubor Bayerisches Staatsballett II uváděl jeho parafrázi slavného Kyliánova Petite Mort nazvanou Petite Corde.
Petr Zuska (*1968)
Choreograf a režisér, tanečník
Petr Zuska představuje tvůrce evropského formátu, v českém tanečním kontextu zosobňuje výjimečného choreografa, který spolupracuje s významnými světovými baletními soubory. Ve svých dílech využívá širokou škálu tvůrčího rukopisu od vysokého bel canta neoklasického stylu přes inovativní přístup k moderní tvorbě. Jeho inscenace jsou promyšlené, plnokrevné, odrážejí svět symbolů či archetypů, duchovní otázky i morální principy. Jako jeden z mála tvůrců dokáže vložit do svých děl humor, vtip a nadsázku.
Petr Zuska vystudoval choreografii a režii neverbálního divadla na HAMU (1994). Během své interpretační kariéry byl sólistou Pantomimy Ladislava Fialky v Divadle Na zábradlí, Pražského komorniho baletu Pavla Šmoka, Baletu Národního divadla, baletních souborů v Mnichově, Augsburgu a Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu. Vystupoval nejen v baletech klasického repertoáru, ale především v dílech renomovaných současných tvůrců (z Čechů Jiří Kylián, Pavel Šmok či Libor Vaculík, ze zahraničních pak Alvin Ailey, Gerhard Bohner, Robert North, Mats Ek, Hans van Manen, Christopher Bruce, Ohad Naharin, Nacho Duato, Itzik Gallili…) Jako tanečník vystupoval v mnoha zemích po celém světě a v 90. letech byl rovněž stálým hostem baletu ND v Brně a Slovenského národního divadla v Bratislavě.
V letech 2002–2017 byl Petr Zuska uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. V tomto období také vytvořil pro Národní divadlo šest celovečerních baletů a řadu kratších jednoaktových děl. Během Zuskovy šéfovské éry tento soubor hostoval ve 36 významných světových destinacích. Například v Moskvě, Petrohradě, Washingtonu D.C., Houstonu, Athénách, Bonnu, Budapešti, Tallinu, Pekingu, Šanghaji, Paříži, Tel Avivu aj.
Jako tvůrce má na svém kontě (od roku 1990) více než padesát inscenací pro zahraniční i domácí soubory: Hamburg Ballett, Ballett Augsburg, Semperoper v Drážďanech, Lotyšskou národní operu v Rize, Mariinské divadlo, Královský dánský balet, Ballett Deutsche Oper am Rhein, West Australian Ballet v Perthu, Finský národní balet, Les Ballets de Monte-Carlo, Boston Ballet, estonský Teater Vanemuine, Balet Národního divadla v Brně, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, Laternu magiku, Pražský komorní balet a Bohemia Balet – soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy, a samozřejmě pro Balet Národního divadla v Praze. Kromě toho režijně a pohybově spolupracoval na vzniku několika činoherních a operních inscenací.
Za svou interpretační práci a choreografickou tvorbu získal řadu význačných ocenění, jako jsou Cena Thálie (1993 a 1997), Prix Dom Perignon (1999), cena Originální choreografie v soutěžní přehlídce moderního tance (2006, 2008), cena za Nejlepší choreografie roku (1996 a 2002), Cena Českého literárního fondu (1993 a 1994), Cena Opery Plus (2015 a 2017) za výsledky ve vedení Baletu ND a 25 let choreografické tvorby, za choreografii Chvění (2017), Cena Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti divadla (2017). Za inscenaci Kytice pro Pražský komorní balet získal Cenu za nejlepší choreografii v rámci taneční přehlídky ČR BALET (2019).
