Letní díly oblíbené talkshow 7 pádů Honzy Dědka přinesou všechno to, co se za uplynulé měsíce do pořadu nevešlo. Dnešní díl naplnily zpovědi muzikanta Michala Davida, spisovatelky Haliny Pawlowské, hereček Chantal Poullain a Valentýny Bečkové a flétnisty Iana Andersona. Dívejte se v úterý 25. července ve 22.40 na Primě!
MICHAL DAVID zavzpomínal na život v klášteře a promluvil o své víře v nadpřirozeno. Muzikant v dětství navštěvoval klášterní internátní školu. „Klášterní škola byla bez holek. Jenom chlapci. Bylo mi devět let. Od pondělí do pátku jsme byli ve škole, na víkend si nás brali rodiče domů. Byly tam děti diplomatů. Na víkend jsem šel za mamkou do hotelu, protože tam pracovala v Kludské show, to byla slavná varietní záležitost. Bylo to nejlepší, chodili za mnou zájemci o moji mámu a chtěli, abych jim s ní domluvil rande. Říkal jsem jim, že to domluvím za nějaký dárek, třeba o kolo jsem si řekl. Takhle jsem rozjížděl svůj první byznys. Po čase se mamka ptala, kde beru všechny ty hračky. Tak jsem jí to prozradil,“ vzpomíná na dětství Michal David, který současně věří, že na tomto světě není poprvé ani naposledy. „Věřím i v posmrtný život, reinkarnaci, v karmu. Já jsem se dostal do období tři tisíce let před Kristem, malej blonďatej chlapeček, lítal jsem po louce v Nifogárii. Byl jsem i v Egyptě, proto možná pak ta Kleopatra, a tam jsem byl údajně nějakým vykonavatelem. Byl jsem na nějaké lodi, dělal jsem šéfa otrokům, byl jsem v modrém hábitu. Rád bych tu po smrti ještě něco prožil, protože je to tu zábavný. Je to pestrý tady být. Jako člověk. Nechtěl bych být moucha,“ vypráví muzikant, který se netají vírou v nadpřirozeno. „Věřím v UFO. Myslím si, že by bylo smutný, kdybychom byli ve vesmíru sami. Určitě jsou i jiné planety. Oni jsou dál než my a ví o nás. Jsou tady a kontrolujou to. Vezmi si pyramidy a v Peru různé nákresy na skalách, to není normální, kde by se tam vzaly, kdo by to před těmi tisíci lety mohl vymyslet?“ uvažuje Michal David. Celý rozhovor sledujte v 7 pádech Honzy Dědka v úterý ve 22.40 na Primě!
HALINA PAWLOWSKÁ promluvila o svém vztahu s matkou i o své bezbřehé pohostinnosti. „Moje matka byla kritická vůči mně. Nikdy mě nepochválila. Podle ní jsem nikdy žádnou hodnotu nevytvořila. A když jí jednou někdo říkal, jestli to není krásný, jak je Haločka v tý televizi. Tak ona řekla: Je, můžu ji vypnout! Ona nejenom, že nelichotila a nechválila, ono bylo vůbec obtížný existovat. Jednou jsem se chystala na nějakou akci, záleželo mi na ní, protože tam byli sponzoři. Zkoušela jsem si různé šaty, komplikovaně jsem se malovala. Pak jsem šla do kuchyně, kde máma luštila sudoku, a zeptala jsem se jí, jak vypadám. Ona vzhlédla a řekla: Dobře, chudinko!“ popisuje vztah ke své mamince, která pro ni byla vším. Po kom zdědila svoji bezbřehou pohostinnost, je ale otázka. „Pohostinná, to já jsem. Je pravda, že u nás může bydlet kdekdo. Zrovna dneska jsem se slyšela, jak říkám kamarádce, která mi líčila, že jí budou dělat nové podlahy: Irenko, tak pojď k nám, můžeš u nás bydlet. A naposledy u nás byla Olga, nakonec asi osm let,“ směje se Pawlowská s tím, že rodina už si na maminčiny dlouhodobé návštěvy zvykla. Celý rozhovor sledujte v 7 pádech Honzy Dědka v úterý ve 22.40 na Primě!
CHANTAL POULLAIN prozradila, co musí její syn Vladimír dělat na její přání a kam až by byla ochotna následovat Bolka Polívku. „Šla jsem za láskou. Kdyby mi Bolek řekl, že žije v gulagu, šla bych za ním do gulagu. Bylo štěstí, že žil v Brně. Neumím pořád dobře česky, protože pořád všechno dělám ve francouzštině. Dobrou literaturu čtu ve francouzštině, protože v češtině mi to trvá sto let. Čeština je nádherný jazyk, ale já jsem asi líná. Moje psaní v češtině je katastrofa. Ale snažím se,“ říká Chantal Poullain, která pro svého syna napsala knihu. „Vladimírovi jsem ke třicetinám udělala knihu. To je bible, má 490 stran. Nebylo možné ji slepit, tak jedna paní ji zašila. Jsou dva exempláře, jeden pro mě a druhý pro Vladimíra. Je tam celý jeho život. Jeho rodinná historie, divadlo, sporty, dětství… Jsem sběratel, všechny scénáře, fotky – Vladimír z toho šílí. K padesátinám dostane pokračování. Už se chystám. Tohle mi trvalo šest měsíců. Vladimír mi taky už čtyři roky slibuje knihu. On krásně píše. Ale už čtyři roky čekám, tak doufám, že do té doby nebudu v hrobu,“ doufá Poullain, kterou s jejím synem pojí opravdu silné pouto. „Když mám depku, píšu Vladimírovi, aby mě přišel rozesmát. On přijde, půl hodiny si ze mě dělá prdel. Imituje mě. On to se mnou umí. Mám ráda, když si ze mě někdo dělá srandu,“ prozradila herečka. Celý rozhovor sledujte v 7 pádech Honzy Dědka v úterý ve 22.40 na Primě!
