Nehostinné písečné duny, supi kroužící na nebi a nesmírné sucho – taková je chilská poušť Atacama. Zároveň však nabízí ideální podmínky k pozorování toho nejzajímavějšího úkazu na denní obloze. Trojice fyziků ze Slezské univerzity v Opavě, autorů populárně-vědeckého YouTube kanálu Dobré vědět, vás v neortodoxním cestopisu provede svými zážitky z výpravy za úplným zatměním Slunce a seznámí vás s chodem pouštních astronomických observatoří, kde se setkávají badatelé z celého světa. Panoramatické snímky místní krajiny a noční oblohy neposkvrněné světelným smogem zprostředkovávají podívanou, jakou nenajdete na žádném jiném místě na světě. Prima ZOOM vás vezme tam, kam se jen tak nedostanete!
Zatmění Slunce zažijete na Prima ZOOM:
7.2. 20.00 Do Chile za zatměním Slunce
Do Chile za zatměním Slunce (repríza ve čtvrtek 10. 2. v 15.45)
Výprava nadšených astronomů z Opavské univerzity vede do Chile, kde chtějí pozorovat zatmění Slunce. Zúčastní se návštěvy observatoře, kde také pozdraví kolegyni, která provádí na observatoři výzkum. Pak se vydávají do středu nejsušší pouště na světě, právě tady jsou podmínky pro pozorování nejvhodnější. V České republice by se také pozorování nemuselo nikdy podařit. Má být totiž až za více než sto let, navíc v říjnu, kdy bývá zataženo, jak praví studenti. Chlapi se ubytují v Sand Pedro de Atacama a seznámí se s polskou výpravou, která má také v plánu natáčet. Druhý den míří do hor, kde přenocují. Pak se ale musí vydat zpět a vrátit zapůjčené auto. Potom cestují na jih Chile k observatoři La Silla. Problém je, že se k ní musejí dostat pěšky a stopem. La Silla funguje už padesát let, je to stará observatoř, která ale umí měřit světlo hvězd. Tady se setkávají také s českou delegací. Ta jim ukáže techniku, se kterou bude fotit noční oblohu a plánuje pozorovat zatmění Slunce v horách. Naše výprava už je ale domluvena s polskou, a tak se s nimi setkávají na místě, odkud má být krásně vidět. V poslední chvíli ale zahalí štíty hor velký mrak a lidé jsou nervózní, jak celá situace dopadne. Situaci zpřehlední až dron, který studenti vypustí nad štíty hor. Z jeho úhlu pohledu se brzy mrak přežene a Slunce se ukáže. Po chvíli se skutečně oblaka rozestoupí a lidé jsou svědky nádherného zatmění, které česká expedice důkladně zdokumentuje. Mise se zdařila, materiál je více než povedený. A uvidíte ho i vy!
Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje. Taková situace může nastat, jen pokud je Měsíc v novu. V případě úplného zatmění dochází na zastíněné části Země k výraznému setmění a ochlazení, kolem Měsíce zakrývajícího Slunce je vidět výrazná záře sluneční koróny, na obloze se objeví hvězdy i některé planety a jev mohou doprovázet také neobvyklé reakce zvířat. Tyto průvodní jevy v některých kulturách v minulosti vedly ke spojování události s náboženstvím a přisuzování mystických významů.
Úplné zatmění Slunce je vzácný jev umožněný faktem, že Slunce, které je zhruba 400x větší než Měsíc, je současně přibližně 400x dále od Země. Protože Měsíc i Země obíhají po eliptických drahách, není v čase zatmění vzdálenost Země od Slunce pokaždé stejná a také Měsíc se nachází na spojnici mezi Sluncem a Zemí různě daleko od Země a od Slunce. Je tedy tvar a rozměr stínového kuželu Měsíce (daný vzdáleností Slunce – Měsíc) pokaždé jiný a mění se i rozměr průřezu měsíčního stínu v místě Země. Proto nenastává úplné zatmění Slunce při každém zákrytu. Pokud je poměr vzdálenosti Měsíce od Země ke vzdálenosti Slunce od Země stejný jako poměr velikosti Měsíce k velikosti Slunce, jeví se Měsíc i Slunce na obloze jako stejně velká tělesa a Slunce bude Měsícem právě zcela zakryto.
Při zakrytí celého slunečního kotouče je možno pozorovat korónu. Každý rok dojde ke dvěma až pěti případům, které jsou pozorovatelné z povrchu Země, pro jedno určité místo k tomu však dochází průměrně jen jednou za 360 let. Zatmění trvá jen několik minut (max. 7 minut 31 sekund) a oblast, podél které je úplné zatmění možno pozorovat, nebývá širší než 270 km; zasažena je přibližně jen jedna setina zemského povrchu.
Druhy zatmění Slunce
- Úplné zatmění nastává, když Slunce, Měsíc a Země jsou v jedné přímce a když Měsíc zcela zakryje Slunce. Velmi jasný sluneční disk je nahrazen tmavou plochou Měsíce a koróna, která má mnohem menší jas a za normálních okolností není vidět, je pozorovatelná. Úplné zatmění je pozorovatelné jen z oblasti Země, které se říká pás totality.
- Prstencové zatmění je možné pozorovat, když Slunce, Měsíc a Země jsou v jedné přímce, ale zdánlivá velikost Měsíce je menší než velikost Slunce. Z tohoto důvodu je ze Slunce vidět velmi jasný prstenec.
- Částečné zatmění se objevuje, když Slunce, Měsíc a Země nejsou přesně v přímce, takže je Slunce zakryto jen zčásti. Toto zatmění je pozorovatelné z mnohem většího území a některá zatmění jsou pozorovatelná pouze jako částečná, protože oblast plného stínu leží mimo povrch Země.
- Kombinované zatmění je vzácný stav, kdy z jednoho místa se zatmění jeví jako úplné a z jiného jako prstencové.
Budoucí zatmění Slunce v Česku:
– 25. 10. 2022 11:17 (částečné)
– 29. 3. 2025 12:18 (částečné)
– 12. 8. 2026 19:11 (úplné)
– 2. 8. 2027 10:15 (úplné)
– 12. 6. 2029 03:53 (částečné)
– 1. 6. 2030 06:17 (prstencové)
– 20. 3. 2034 11:39 (úplné)
– 21. 8. 2036 19:06 (částečné)
Nadcházející úplná zatmění Slunce ve světě:
– 8. 4. 2024 Mexiko, USA, Kanada
– 12. 8. 2026 Grónsko, Island, Španělsko
– 2. 8. 2027 sever Afriky
– 22. 7. 2028 Austrálie, Nový Zéland
– 25. 11. 2030 jih Afriky, Austrálie
