
V dalším dílu Show Jana Krause se představí oblíbená herečka Dana Morávková, dříve rebel, dnes úspěšný producent Sagvan Tofi a elitní vyjednavač Adam Dolník, který vyřešil více než stovku kriminálních a teroristických útoků a vydírání.
Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 2. dubna ve 21.40 na Primě.
Prvním hostem, který se dnes uvelebí v ikonické červené pohovce, bude herečka a moderátorka Dana Morávková, jíž jeviště Divadla Bez zábradlí není ani v nejmenším cizí. „Hraju zde asi v pěti titulech. Tady jsem doma a musím upřímně říct, že je to trochu jiné, být tady v kostýmu a hrát, a něco jiného přijít jako host,“ prozrazuje sympatická herečka, která o sobě tvrdí, že byla kvůli vrcholovému sportu v kontaktu s mužským světem docela „opožděná“ a dohonila to až během studia na DAMU. „Maminka mi koupila knihu Děvčátko, na slovíčko a dala mi ji v osmnácti,“ ilustruje svůj posunutý vývoj Dana, která se v mládí věnovala krasobruslení. „V osmnácti jsem poprvé u gynekologa vůbec nevěděla, co znamená dotaz na styk,“ říká se smíchem. „Díky vrcholovému sportu mám ráda pořádek v životě. Když se řekne v osm, tak jsem tam v osm. Pokud jedu pozdě, omluvím se, ale že bych doma měla nějaký pořádek, to ne,“ nabourává moderátorovu představu, že by byla nějak mimořádně spořádaná. „Jsem ale s jedním mužem 29 let. V tom jsem spořádaná,“ připouští a láskyplně dodává, že je její manžel – klavírista Petr Malásek – velkorysý muž. Divadla jí učarovala už v dětství, a proto se chtěla stát herečkou. Konkrétně v Divadle Bez zábradlí působí už neuvěřitelných dvacet šest let. „Nejdřív jsem byla v Divadle Na zábradlí, když ještě žil Petr Lébl,“ připomíná slavného režiséra, „a pak mi zavolal Karel Heřmánek a nabídl mi práci tady.“ Kromě toho se také po letech vrátila k moderování ranního vysílání v televizi. „Vstávám ráno ve 3:30,“ posteskne si, ale vzápětí vysvětluje, že jí práce moderátorky strašně baví. „To je tak krásná práce! Mě velice baví zpovídat hosty, dělat si na ně rešerše a seznámit se s těmi lidmi.“
Jako další host se dnes pod palbou otázek moderátora Jana Krause ocitne herec a producent Sagvan Tofi, jehož muzikál Děti ráje trhá rekordy už řadu let a který se dočkal i druhé série. Přiznává ale, že starat se o tak veliký projekt ho stojí nekonečně mnoho sil, což mu dokonce přivodilo nepříjemné zdravotní problémy. A také on se překvapivě svěří s tím, že byl ve svém vývoji v mládí pomalejší a doháněl to až později. „Já jsem stydlivý a byl jsem zabrzděný,“ vypráví, „hrál jsem hokej, ještě dlouho na konzervatoři. A vůbec jsem nepožíval alkoholické nápoje až třeba do 24 let. Ale pak jsem to dohnal!“ dodává se smíchem umělec, který proslul svým bohémstvím a rebelstvím, nyní se však věnuje téměř výhradně produkci. „Přitom já nesnáším muzikály, a zůstal jsem u toho,“ říká a s nadsázkou popisuje, že mu produkce ubírá ostatní tvůrčí síly. „Se mnou je úplný konec. Jsem úplně vyřízený. Mám všude boule, mám krční páteř v pytli.“ Neméně starostí má i ve svém osobním životě jako otec patnáctileté dcery. „Poslouchá rap, chce pořád přespávačky u kamarádek a kamarádů… Vím, že je to všude nebezpečné. Sodoma, Gomora,“ směje se a vysvětluje, že se ji snaží „krotit“ prostřednictvím tenisu, tak aby jí poskytl rozumnou rovnováhu mezi teenagerovskými večírky a disciplínou, kterou vyžaduje sport.
Třetím hostem dnešního večera pak bude muž s velice neobvyklým povoláním: elitní vyjednavač Adam Dolník, který se specializuje na vyjednávání s únosci na mezinárodní úrovni. Své schopnosti uplatnil například v Afghánistánu či na africkém kontinentu. „Policejní vyjednavači jsou samozřejmě i v Česku, ale většinou se to týká sebevrahů nebo barikádových situací,“ upřesňuje muž, který se zajímá o problematiku terorismu od střední školy. „Zabýval jsem se terorismem od roku 1995, ještě když jsem studoval v Americe na střední škole,“ vzpomíná. „Fascinovalo mě, že někdo dělá tak extrémní věci a že to dává logiku, když si člověk dá na to ten čas, aby se na to zaměřil. A od té doby jsem nedělal nic jiného. Byl jsem akademik, profesor na univerzitě v Austrálii, pracoval jsem pro americkou armádu v Německu, pro OSN jako hlavní odborník na vyjednávání za výkupné.“ Vyjednávání vystudoval jako obor na univerzitě v Kalifornii ještě před událostmi z 11. září a poté se dostal k různým událostem, při kterých se mu jeho zájem o boj s terorismem a vyjednávání propojily. „Dostal jsem se velmi rychle na praktickou úroveň, a pak jsem už nechtěl učit ty věci, aniž bych je sám dělal,“ dodává. Při vyjednávání s únosci považuje za nejdůležitější klást odpor. „Když jde o děti, je to těžké. Každý by dal vše, co má, aby dostal dítě zpět. Když jim ale dáte vše, co chtějí, řeknou, že koupili matraci a větrák pro dítě, a budou vás ždímat dál. Proto je důležité od začátku klást odpor,“ vysvětluje s tím, že hlavně nesmí člověk propadnout panice při vyhrůžkách. „Dobrý vyjednavač by měl osmdesát procent času naslouchat a maximálně dvacet procent mluvit. A my jako lidi to bohužel neumíme. Chce to disciplínu. Ale je to o tréninku, zvlášť když nám někdo říká něco, s čím nesouhlasíme. Neskákat do řeči, nedávat nevyžádané rady, neklást otázky v rychlém sledu…“ prozrazuje své know-how. Co konkrétně obnáší jeho práce? Kolik případů ročně zhruba řeší? A co znamená, že si lehá za rodinu na granát? To a mnohem více se dozvíme v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause na Primě