Devatenácté století je známé jako století páry, a to i díky rozvoji železnic, jimž tehdy dominovaly právě parní lokomotivy. Jenže tohle prostředí dokáže být i pěkně nebezpečné.
Mohou se o tom přesvědčit diváci dokumentárně-dramatického seriálu Vraždy na železnici (v originále Railway Murders), jímž provází anglický herec Nicholas Day a který je založený na skutečných událostech a mnohdy tajemných a nikdy nevyřešených případech vražd. Šest napínavých příběhů po šedesáti minutách se točí okolo hrdelních zločinů v prostředí britských železnic, přičemž řazeny jsou chronologicky a celkově zabírají téměř celé jedno století mezi polovinou 19. a polovinou 20. století.
Technická revoluce spočívající ve vlakové dopravě poskytla zločincům nové příležitosti a prostory pro realizaci nejstaršího zločinu. Všechny příběhy byly ve své době minimálně právě ve Velké Británii dobře známé a medializované mezi širokou veřejností. Jenže jak se na příběhy zločinců, policie, která po nich pátrala a obětí díváme s odstupem času z historického hlediska na základě zkoumání archivů Scotland Yardu či britské železniční policie?
Začínáme v roce 1864, kdy bylo mezi dvěma stanicemi v rámci Londýna nalezeno tělo bohatého bankéře Thomase Briggse. Policie ihned přišla na to, že šlo o vraždu, ale kdo byl vrahem? Postupným vyšetřováním se ukázalo, že podezřelý uprchl za Velkou louži – podaří se ho odtud britské policii dostat zpět a dostát tak spravedlnosti?
Temnější strana rozvoje britských železnic se ukázala i o 17 let později. Tentokrát smutnou hlavní roli sehrál Percy Lefroy Mapleton, mladý talentovaný spisovatel, ale také lhář, zloděj a fantasta. Právě roku 1881 začal být tento muž fixovaný na nádhernou divadelní herečku. A rozhodl se, že prostě stůj co stůj musí být jeho. Svoji „misi“ začal propracovaným podvodem, jenže u tohoto relativně nevinného zločinu dlouho nezůstalo… vzhledem k tomu, že se druhá epizoda jmenuje „Tělo v tunelu“, asi už můžete tušit, kterým směrem se vydal.
Ještě koncem 19. století, konkrétně v roce 1895, překvapili dva železniční policisté gang zlodějů. Ti se začali bránit a jeden z nich ubodal seržanta Roberta Kidda k smrti. Jenže kdo z nich? Celý gang dokonale držel při sobě a nikdo z jeho členů se neměl k tomu, aby před policií promluvil. A jiní svědci u toho nebyli.
Ve čtvrtém díle se už dostáváme do 20. století. V roce 1910 v Newcastlu probíhal proces, který byl napjatě sledován veřejností. Ve vlaku byl zavražděn a okraden účetní převážející stovky liber a z vraždy byl obviněn místní obyvatel John Alexander Wickman, profesionální hráč, který věděl, že tentokrát je v sázce vše. Důkazy proti němu byly jen nepřímé, a tak se mohl před soudem bránit na lavici svědků. Jestliže mu soudce uvěří, bude volný. Ale jestli ne, pak bude viset.
Dalším „problémistou“ byl Jimmy Alcott, který při bojích v Německu stanul před vojenským soudem za vraždu civilisty. Byl však omilostněn králem a vrátil se do Anglie, kde začal budovat nový život. Jenže celé se to tak trochu zvrtlo v roce 1952, kdy na jedné vlakové stanici naplánoval krádež, která se nakonec stala vraždou.
Jednoho pozdního květnového večera roku 1957 byla na nástupišti londýnského metra v Gloucesteru ubodána postarší polská hraběnka Teresa Łubieńska. Tvůrkyně filmů, aktivistka, básnířka, partyzánka a přeživší koncentračního tábora. Kdo by měl zájem zájem na její smrti? Přesto se někdo takový našel. Byla to náhoda nebo záměr? O tom dodnes můžeme jen spekulovat, její vrah se totiž nikdy nenašel.
Pokud byste k těmto příběhům chtěli znát detaily, stačí si už v pondělí 11. října na televizním kanále Viasat History naladit první díl dokumentárně-dramatického seriálu Vraždy na železnici, který je vysílán v rámci cyklu říjnových dokumentů Po stopách dávných vražd.
