Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 22. února ve 21.35 na Primě.
Kamil Střihavka – známe ho jako rockera s nezaměnitelným hlasem. Ve svém pořadu Ikony Kamila Střihavky se ale představuje ve zcela jiném úhlu – je z něj moderátor-průvodce, který dává nahlédnout do zákulisí života známých muzikantů. „Chtěli jsme ukázat, že plamínek, který v nich hoří, je věčný, stačí jiskra a je z toho plamen,“ říká a přiznává, že se na každý rozhovor připravuje i čtrnáct dní a že moderátorskou zkušenost vnímá jako úžasné dobrodružství. Pokud zrovna nestojí před kamerou nebo na koncertních pódiích, užívá si roli dědečka. „Objevil jsem zapomenuté krásné emoce. Připomíná mi to dětství mých dcer. Všechny ty blbiny, co jsem dělal s holkami, dělám i s vnoučaty,“ směje se. Pro jeho image jsou typické dlouhé vlasy. Neuvažuje ve svých čerstvých osmapadesáti letech o změně? „Přestože to pro muže mého věku může vypadat nepatřičně, říkám si, že dokud jsou ty vlasy zdravé a v pořádku, je to pro mě osobně důležité. Ani ne z hlediska image jako spíš kvůli pocitu, že pořád jdu v tomto směru proti proudu.“
Simona Lewandowská – herečka. „Jsem vysoká blondýna, a tak se setkávám s předsudky – někteří lidé mě soudí dřív, než promluvím. Bývám tak obsazována do rolí pipinek. Dobře se mi hrají, považuji to za skvělý způsob, jak být vtipná, trošku pitomá, a zároveň i sarkastická,“ říká třiadvacetiletá absolventka Pražské konzervatoře a DAMU, která aktuálně září v několika televizních seriálech a zahrála si ve filmu Zlatý podraz. Komediální geny a smysl pro humor zdědila po mamince, po tatínkovi pocházejícím z Polska zase schopnost zachovat chladnou hlavu. „Je obchodník a umí vyšašit neuvěřitelné věci, takové to dobré polské šméčko. Obdivuji, co všechno dokáže zařídit, přitom se nestresuje, když něco nejde hned nebo podle plánu. Tohle jsem se od něho asi naučila. Věřím tomu, že věci dobře dopadnou, i kdyby to mělo být na poslední chvíli.“
Michal Tkoč – odborník na dvoukřídlý hmyz (například mouchy) a kurátor Národního muzea. Vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě v Brně a koketoval s parazitologií, ale nakonec se zaměřil na dvoukřídlý hmyz. „Vždy mě navíc lákalo dělat obor, který se dá praktikovat v podstatě všude. Prostě vyběhnete za dům a můžete začít sbírat,“ říká a doplňuje, že svět hmyzu je naprosto fascinující. „Třeba anatomie mouchy domácí jí umožňuje chodit a šplhat po většině povrchů bez ohledu na to, zda jsou vodorovné, svislé, nebo dokonce vzhůru nohama. Je to způsobeno tím, že každá noha obsahuje dva tukové polštářky s drobnými chloupky, které produkují látku podobnou lepidlu.“
