Václav Hybš (* 3. června 1935, Police nad Metují) se během své dechberoucí kariéry, která započala už v polovině 50. let, stal výsostným představitelem tzv. easy listening hudby. Sám o sobě s humorem sobě vlastním říká, že se stal Jamesem Lastem pro chudé. Faktem je, že kdyby se narodil někde jinde, stal by se díky svému umění světovou hvězdou. Byl báječným trumpetistou, jedinečným aranžérem a obdivuhodným kapelníkem svého orchestru. S ním absolvoval množství koncertů, na kterých těšil své početné publikum. S ním také zazářil během měsíčního angažmá Hany Hegerové, Waldemara Matušky a Yvonne Přenosilové v pařížské Olympii a na Světové výstavě Expo v kanadském Montrealu (1967), třikrát na Plese Vídeňských filharmoniků (1979, 1982, 2002) nebo během dvou koncertů v pražské Lucerně, na kterých se svým orchestrem doprovázel slavnou francouzskou šansoniérku Mireille Mathieu (1987). A v roce 2016 zabodoval i na rockovém festivalu Trutnoff Open Air. Tam přes počáteční obavy se svým orchestrem vystoupil mezi undergroundovými, rockovými, folkovými, etno, punkovými a metalovými kapelami.
Při výběru repertoáru se Václav Hybš vždy orientoval na skladby, které měly a dodnes mají zaručenou oblibu u širokého posluchačského okruhu. Podíl na jejich úspěchu měly i dokonalé, atraktivní a vtipné instrumentace, vyhýbající se novátorským experimentům. „Při výběru toho, co budeme hrát, se řídím citem“, prohlásil už před lety Václav Hybš. „Jsou totiž hranice, které nelze překročit, abych naše posluchače neztratil. Odmítám interpretovat vykonstruované, byť i umělecky zajímavé záležitosti, které bychom ale nakonec hráli jen pro sebe. Podřizuji se požadavkům posluchačů. A že to není zbytečná práce, o tom nás přesvědčuje odezva u publika“.
Václav Hybš spolupracoval snad se všemi našimi zpěváky populární hudby. „Vždy mi šlo o to, abych pro ně vymyslel něco, co ještě nikdy před tím nezpívali. Abych je překvapil a pro svůj nápad současně nadchnul“, svěřil se Hybš. Mimořádně se mu dařilo i s pěvci tzv. vážné hudby, kteří dosáhli světového renomé – např. s Evou Urbanovou, Peterem Dvorským a se Štefanem Margitou.
Když jsme s Janem Fialou začali přemýšlet, jak pojmout nové Václavovo 2 CD, napadlo nás, že by mohlo být poctou slavným hlasům, které s ním spolupracovali. A protože Václava Hybše naše myšlenka zaujala, tady je výsledek naší práce. Ohromně nás těšila a bavila, protože ho máme moc rádi a neskutečně si ho vážíme. Měl vždy nos a cit pro hit v tom nejlepším slova smyslu a svým interpretům dovedl vždy vybrat neotřelý a výjimečný repertoár.
Písničky, které na tomto dvojalbu najdete, vznikly v letech 1966 – 2006, a našli jsme je v archívech Supraphonu, Českého rozhlasu, Warner Music, Multisonicu a především v archívu České televize. Na 2 CD, které jste se rozhodli poslouchat, jsme se rozhodli zařadit především dosud nevydané nahrávky. Čeká jich na Vás šestadvacet.
Jednou z nich je směs z TV pořadu Devět jablek pro Helenu, který se v roce 1975 stal ozdobou televizního Silvestra. Václav Hybš v ní její hlavní hvězdu, Helenu Vondráčkovou, obklopil devíti vynikajícími zpěváky. Karlem Gottem, Karlem Hálou, Milanem Chladilem, Josefem Zímou, Jiřím Kornem, Pavlem Novákem a skvělými operními pěvci, barytonistou René Tučkem, tenoristou Jiřím Zahradníčkem a basistou Eduardem Hakenem. Tato směs je spolu se slavnou a mnohokrát vydanou Silvestrovskou operou, kterou Václav Hybš připravil v roce 1974 pro Karla Gotta a Waldemara Matušku, příkladem Hybšovy trpělivé, doslova mravenčí práce a aranžérské nápaditosti, které jsou pro jeho tvorbu tak typické. „Těší mne, že jsem byl jedním z prvních, kdo dal v této směsi příležitost Heleně Vondráčkové a Jiřímu Kornovi, aby předvedli své zcela ojedinělé stepařské umění“, podotýká Václav Hybš.
V roce 1971 měl v Brně premiéru muzikál Ivana Kotrče a Otakara Žebráka Miláček, který napsali na motivy slavného románu francouzského spisovatele Guy de Maupassanta. O rok později vznikla v režii legendárního televizního režiséra Jána Roháče jeho televizní podoba. Hlavní představitel byl nasnadě. Kdo jiný se taky mohl hlavní role zhostit, než mužný, ženami zbožňovaný a přitom jemný a hravý Waldemar Matuška, který byl v té době neodmyslitelně spojen s Václavem Hybšem a jeho orchestrem. V Miláčkovi pochopitelně zazářil obklopen hvězdami zvučných jmen jako Miloš Kopecký, Eduard Cupák, Naďa Urbánková, Hana Talpová, Miluše Voborníková a Hana Zagorová. Z tohoto muzikálu na našem dvojalbu najdete dosud nevydané písně: Až rozkvetou růže bílé v podání Waldemara Matušky, V podkroví (Chodili jsme spolu v listí) v interpretaci Hany Zagorové a duet Pojď se mnou, chlapče, což je jediná společná píseň Waldemara a devítinásobné Zlaté slavice Hany Zagorové.
V roce 1973 nahrál Václav Hybš se svým orchestrem mimořádně úspěšné album Láska nebeská s Evou Pilarovou a Waldemarem Matuškou. Z něho pochází duet Ten, kdo nemá rád (If This Isn´t Love) ze slavného amerického muzikálu Divotvorný hrnec. Svět muzikálu na tomto dvojdisku reprezentují i další nahrávky. Např. v podání Nadi Urbánkové titulní píseň z amerického muzikálu Kabaret a live duet Jdem tmou z Bernsteinova a Sondheimova muzikálu West Side Story v interpretaci Lucie Bílé a Petera Dvorského. Tak, jak zazněl na Koncertě hvězd na pražském Žofíně 30. března roku 1997. Lucie Bílá si na tomto koncertě sólově zazpívala píseň Karla Svobody a Zdeňka Borovce z nejúspěšnějšího tuzemského muzikálu všech dob Dracula. Václav Hybš tak založil tradici těchto koncertů a ze zmíněného koncertu hvězd pochází i píseň Il Mare Calmo Della Sera, kterou si Eva Urbanová našla v repertoáru italského tenoristy Andrei Bocelliho.
Ve druhé polovině 60. let začal Václav Hybš v divadle Rokoko spolupracovat s tehdy začínajícími zpěváky Martou Kubišovou, Václavem Neckářem a Helenou Vondráčkovou. Václav v roce 1966 nahrál Hybšovu, Štědrého a Rožkovu píseň Zrovna tahle, Marta o rok později nazpívala s Hybšovým orchestrem slavný evergreen Tennessee Waltz s českým textem Iva Rožka Sama. Helena pak v roce 1977 nestárnoucí píseň La vie en rose z repertoáru Edith Piaf s českým textem Jiřího Traxlera Vyznání v růžích. A v roce 1990 árii Můžem hodně chtít (Píseň o šatech) z operety Rose Marie.
Václav Hybš se jako málokdo zasloužil o propagaci lehkonohé múzy a předchůdkyně muzikálu, kterou opereta bezesporu byla a je. Přispěl k prodloužení její životnosti na televizní obrazovce. A tak na tomto 2 CD najdete árie z operet Veselá vdova, Paganini, Rose Marie a Země úsměvů. A taky Císařský valčík Johanna Strausse v podání první dámy tuzemské operety Pavly Břínkové, která s Hybšovým orchestrem nahrála několik úspěšných alb. Už v polovině 50. let působil Václav Hybš jako trumpetista v Orchestru Zdeňka Bartáka, ve kterém se seznámil s konferenciérem tohoto tělesa a se začínajícím textařem Zdeňkem Borovcem. „Vzpomínám si, že už tehdy nás Zdeněk seznámil s jedním ze svých prvních textů. Jmenoval se Světlušky a Zdeněk ho napsal k árii Glühwürmchen– Idyll z operety Lysistrata Paula Linckeho“, vzpomíná Hybš. „Ale tuhle píseň jsme nahráli až v roce 1990, kdy jsem přispěl k úspěšnému comebacku jednoho z nejlepších zpěváků naší pop music, Karla Hály. Se Zdeňkem Borovcem jsme byli už dávno kamarádi a Zdeněk napsal skvělé texty pro zpěváky, kteří se mnou spolupracovali“.
Václav Hybš se také nebývale zasadil o zpřístupnění řady děl z oblasti vážné hudby řadovým posluchačům. Jeho úspěšné úsilí v této oblasti na tomto 2 CD reprezentují tyto nahrávky: Óda na radost ze Symfonie č. 9 d moll Ludwiga van Beethovena s českým textem Václava Kopty Dík tónům interpretovaná Karlem Černochem, Sbor Židů z Verdiho opery Nabucco s českým textem Ivo Fischera Chvalme zem v podání Evy Urbanové, Lucie Bílé a Petera Dvorského a Poem Zdeňka Fibicha s textem Iva Fischera Stmívání v interpretaci Evy Pilarové a Pavla Bartoně. Hybš ale podnikl i úspěšné výlety do světa velkých písní, které byly napsány a interpretovány slavnými světovými tenoristy. A tak si můžete na tomto 2 CD poslechnout neapolskou milostnou píseň Core ‚ngrato – Catari, Catari s českým textem Václava Kopty Přísahám, jsem tvůj interpretovanou Štefanem Margitou, v Neapoli vzniklou píseň O sole mio s českým textem Jiřiny Fikejzové Za rok se vrátím v podání jednoho z kmenových zpěváků Hybšova orchestru, Pavla Bartoně a píseň Mattinata věnovanou italským skladatelem Ruggero Leoncavallem Enricovi Carusovi (nahrál ji v roce 1904) s českým textem Jiřiny Fikejzové a nazpívanou Karlem Černochem. Do zpěvníku slavných tenorů patří i píseň Ay, ay, ay s podtitulem Reminiscencias cuyanas, kterou napsal chilský skladatel a zpěvák Osmán Pérez Freire a do češtiny otextoval Zdeněk Borovec. Václav Hybš původně chtěl, aby ji nazpíval Karel Gott, ale nakonec ji až v roce 2006 nazpíval Bohuš Matuš. V roce 1932 napsal mexický skladatel Augustín Lara píseň opěvující španělské město Granada, český text napsal Zdeněk Borovec a píseň se stala parádním číslem nedoceněného zpěváka Pavla Bartoně. Písně „made in Italy“ na tomto 2 CD zastupují i slavná Volare cantare zpěváka a skladatele Domenica Modugna (zde v podání Moniky Absolonové) a píseň Tornerei s Borovcovým textem Věřím dál interpretovaná Yvettou Simonovou.
V roce 1979 se celosvětovým hitem stala píseň In The Navy z repertoáru disco skupiny Village People, ke které český text Jsou to nervy pro Milana Chladila napsal Zdeněk Borovec. Václav Hybš tuto píseň s Milanem Chladilem natočil, a když se v témže roce chystal televizní pořad Silvestr 1979: Hrajeme si jako děti, přišel na nápad, aby v tomto pořadu tato píseň zazněla jako kvartet. S Milanem Chladilem ji nazpívali Waldemar Matuška, Milan Drobný a Karel Štědrý a televizní Silvestr měl tak další ze svých vrcholů. V roce 1980 pro televizní Silvestr nazvaný Pojďte s námi na tah nazpívali Helena Vondráčková, Věra Špinarová, Petra Černocká a Jiří Schelinger tehdejší velký hit britské rockové skupiny Electric Light Orchestra Don´t Bring Me Down s českým textem Zdeňka Borovce Tak nehraj dál.
Václav Hybš se nikdy netajil tím, že jeho nejoblíbenější písničkou je Moon River amerického skladatele italského původu Henryho Manciniho, která poprvé zazněla v roce 1961 v podání herečky Audrey Hepburn v americkém filmu Snídaně u Tiffanyho. Celosvětově ji proslavil americký zpěvák Andy Williams, u nás pak s českým textem Karla Jelínka Měsíční řeka Karel Gott. Ten ji taky zpíval na Hybšovo přání na koncertě, kterým Hybš na pražském Žofíně slavil v roce 2010 75. narozeniny. V roce 1993 tuto píseň nahrál Václav Hybš pro televizní pořad Televarieté s Ivetou Bartošovou. Pro Televarité v roce 1991 natočila Jitka Zelenková s českým textem Eduarda Krečmara Svět je báječný kout celosvětový hit Louise Armstronga What A Wonderful World a v roce 1992 Petra Janů největší hit z repertoáru Franka Sinatry My Way. Autorem českého textu Má pouť je také Eduard Krečmar.
Václav Hybš se orientoval i ve světě filmové hudby. V roce 1977 vybral Marii Rottrové titulní melodii z amerického filmového dramatu Love Story, za kterou její autor, francouzský hudební skladatel Francis Lai, získal v roce 1971 nejprestižnější filmovou cenu Oscar. Český text Příběh nekončí k této melodii napsal Michael Prostějovský. V roce 1987 vybral Václav Hybš Petře Janů melodii It´s April Again, která poprvé zazněla v roce 1952 v britském romantickém dramatu Moulin Rouge. Tuto melodii nejvíce proslavili anglický dirigent italského původu Annunzio Paolo Mantovani se svým orchestrem a americký zpěvák Andy Williams. Český text k této melodii napsal moderátor a scénárista slavného Televarieté Vladimír Dvořák. Ten také do silvestrovského vydání tohoto pořadu v roce 1986 nazpíval s Jiřinou Bohdalovou a s Karlem Gottem slavnou píseň With A Little Bit Of Luck z muzikálu My Fair Lady s českým textem Oty Ornesta Kapička štěstí.
Skvěle se dařilo i Hybšově spolupráci s Evou Pilarovou. V roce 1979 Pilarová nahrála za doprovodu Hybšova orchestru album Jsem tu a zpívám, které na tomto projektu zastupuje slavná americká píseň Whispering s českým textem Pavla Vrby Pořád stejně já. Eva Pilarová ji oprávněně považovala za nejlepší z celého alba. V roce 1983 Pilarová za doprovodu Hybšova orchestru nahrála další světový evergreen In A Persian Market s českým textem Zdeňka Borovce Na perském trhu. Píseň zařadili v roce 1983 do televizního pořadu Svět jménem cirkus aneb Hybš hraje v cirkuse a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co Hybš s Pilarovou natočili.
Václav Hybš se se svým orchestrem výrazně podílel i na televizním cyklu Česká dostaveníčka. Václav Neckář pro Dostaveníčko na Křivoklátě nazpíval v roce 1975 Romanci o slavících a Blance. O rok později natočil Neckář s Jiřím Kornem pro TV pořad Biograf plný písniček titulní melodii z filmů o kouzelném panáčkovi s buřinkou a černým deštníkem jménem Pan Tau. K melodii Jiřího Maláska, Jiřího Bažanta a Vlastimila Hály napsal text Ivo Fischer a nazval ho Kouzla a čáry. A když už jsem zmínil Jiřího Korna, o jehož první sólové úspěchy se postaral právě Václav Hybš se svým orchestrem, musím uvést dvě Kornovy nahrávky z této kolekce – píseň proslavenou černošským zpěvákem a klavíristou Nat King Colem Walkin‘ My Baby Back Home s Borovcovým textem Andulka a tradicionál Hvízdám pod tvým oknem, ve kterém slyšíme od Václava Hybše větu: „Kapela pomůže“.
Na tomto 2 CD najdeme i dvě písně z autorské dílny Petra Jandy. Píseň U přepážky č. 306, kterou Petr Janda se svým Olympicem nahrál v roce 1975 s Hybšovým orchestrem, a píseň Mé sny, kterou Janda a Zdeněk Rytíř napsali v roce 1980 pro Michala Davida a jeho účast na Bratislavské lyře´80. Všechny soutěžící na této Lyře doprovázel právě Václav Hybš se svým orchestrem.
Na přelomu 60. a 70. let se Václav Hybš stal dirigentem a aranžérem doprovodného orchestru Waldemara Matušky a zpěvákovi vytvořil hitový repertoár, díky kterému mohl Matuška směle konkurovat Karlu Gottovi. Matuška tenkrát zpíval atraktivní skladby, ve kterých se uplatnil Hybšův záměr hledat stále nové zvukové kombinace – hlavní roli svěřil Hybš žesťové sekci, doplnil ji pouze jedním saxofonem, využíval často vokálního sboru i méně obvyklých nástrojů jakými jsou lesní roh a harfa. Spolu s Matuškou nahrál na desky a pro televizní pořady (hlavně pro Matuškovy TV recitály Dobrý večer s Waldemarem) celou řadu úprav původních lidových melodií, úspěšné písně objevili i v anglickém a americkém folklóru. V americké filmové romantické komedii Father Goose z roku 1964 s Cary Grantem v hlavní roli objevili píseň Pass Me By, kterou proslavili Peggy Lee a Frank Sinatra. Český text My jsme ti kluci akorát k ní napsal Zdeněk Borovec a píseň dodnes skvěle reprezentuje Matuškovu a Hybšovu spolupráci. Labutí písní jejich spolupráce se stala slavná Silvestrovská opera´ 74, která ale odstartovala Hybšovu spolupráci s Karlem Gottem. Hybš obohatil svými nápady a aranžmá Gottův repertoár, což nelibě nesl Gottův kapelník Ladislav Štaidl a Hybšovi dal svou nevoli několikrát pěkně pocítit. Štaidl Hybšovi na audienci u tehdejšího ředitele monopolní umělecké agentury Pragokoncert dr. Františka Hrabala jednou doslova řekl: „Vašku, přestaň ohlodávat tu moji kost“. Na sklonku roku 1974 nahrál Gott za doprovodu Hybšova orchestru píseň Karla Svobody a Zdeňka Borovce Vánoční strom, která dodnes patří mezi Gottovými příznivci k neoblíbenějším. Rozhlasový dramaturg a blízký Svobodův spolupracovník Jiří Brodský na vznik této písničky vzpomíná následovně: „Karel Svoboda měl od začátku jasně promyšlené, jak udělat celé aranžmá s dominantní trubkou Václava Hybše tak, aby rozsvítila nejen strom, o kterém Karel Gott zpívá“. Stalo se a vznikla nadčasová nahrávka, která i bezmála padesát let poté, co vznikla, přináší radost a pohodu všem, kteří ji poslouchají. Zaposlouchejte se do všech padesáti nahrávek tohoto 2 CD a určitě zjistíte, že je v nich skryto poselství lásky a naděje, které potřebujeme nejen o Vánocích. Krásný poslech Vám přeji a Václave Hybši, díky za krásnou muziku, kterou jsi nás obdaroval!
