Připadá vám neustálé drbání vašeho psího kamaráda podezřelé? Možná je na vině alergie. Její propuknutí rozhodně nevylučuje spokojený psí život, od člověka však vyžaduje patřičnou pozornost a odpovídající péči.
Stejně jako u lidí, znamená i u psů alergie přehnanou reakci imunitního systému na určité látky – alergeny, s nimiž zvíře přichází do styku. Příčiny jsou stále nejasné, často se však mluví o vzrůstajícím znečištění prostředí a také stále větším množství chemikálií, přidávaných do potravy. „Pokud si u svého psa všimnete častého a úporného drbání, které nemá zjevnou příčinu, například blechy, měli byste zbystřit,” upozorňuje Zuzana Daušová, zkušená cvičitelka a ředitelka organizace Helppes – Centra výcviku psů pro postižené, o.p.s.. „Projevem alergické reakce však mohou být i opakované záněty v uších, zvracení, průjmy nebo problémy s játry.” Dodává, že k nejčastějším typům patří u psů alergie na určité složky potravy, jako je mléko, respektive mléčná bílkovina, obilniny, vejce, drůbeží, hovězí, vepřové či rybí maso. Alergenní složky mohou obsahovat i průmyslově vyráběná krmiva s chemickými aditivy.
Kromě potravy však existuje celá řada dalších faktorů, které mohou alergickou reakci způsobit. Patří mezi ně například pyl, prach nebo plísně, rozšířená je rovněž alergie na bleší kousnutí.
Prvotní diagnostiku můžete při podezření na alergii vyzkoušet sami. „Pokud vypozoruji, že pes například zvrací vždy po pozření granulí či pamlsků s kuřetem, můžu tyto potraviny zkusit vyloučit, nejlépe opatřit hypoalergenní krmivo, které danou složku neobsahuje,” radí cvičitelka. „Pokud však výměna krmiva nepomůže, je nezbytná návštěva veterinárního lékaře. Ani pro něj většinou není zjištění původce alergie snadné, čím dříve tedy zamířím do ordinace, tím lépe. Alergii sice nelze zcela vyléčit, vhodnou úpravou krmiva nebo životního stylu ji však lze mít pod kontrolou.”
Alergie může pejska postihnout v jakémkoli věku a nevyhýbá se žádnému plemenu. Své zkušenosti s ní tedy mají i v organizaci Helppes, která cvičí asistenční psy pro lidi s nejrůznějšími typy postižení. „Klientovi nemůžeme předat psa, který není stoprocentně zdravý, takže když zjistíme alergii v průběhu výchovy či výcviku, je bohužel z programu vyřazen,” uvádí Zuzana Daušová. Ale co dělat, když potíže pejska začnou trápit až ve chvíli, kdy se svým páníčkem žije několik let a jejich vzájemný vztah je pro oba velmi důležitý? „Naši klienti se svého psa kvůli alergii určitě nevzdají, naopak udělají všechno pro to, aby měl pes co nejkomfortnější a bezproblémový život. Postupuje se úplně stejně jako u každého jiného psa, a když je nutné nasadit veterinární hypoalergenní dietu, která je cenově dosti náročná, klientům pomáháme s financováním díky našemu fundraisingovému projektu,” uzavírá cvičitelka.
