Méně, ale kvalitně: Kolik přátel skutečně potřebujeme?

Co pro nás znamená přátelství v roce 2025? Pro někoho jsou to pravidelné schůzky u kávy, pro jiného dlouhé telefonáty nebo každodenní posílání vtipných videí na sociálních sítích. Každá generace to vidí trochu jinak – generace Z je sice neustále online, ale stále touží po autentických vztazích, mileniálové vyvažují pracovní a osobní život, zatímco starší generace si cení dlouhodobých a stabilních vztahů. A byl tu s námi fenomén přátelství odjakživa?

Méně, ale kvalitně – tímto heslem se řídí většina Čechů. Ukázal to reprezentativní průzkum značky Coca-Cola, který provedla agentura Ipsos na vzorku 1 029 respondentů při příležitosti spuštění nové kampaně „Share a Coca-Cola“ na oslavu reálného přátelství. Bez ohledu na věk 58 % Čechů uvedlo, že má dva až tři blízké přátele. Ti mladší si je nejčastěji našli ve škole, starší se častěji seznámili ve svém okolí nebo v práci. Z toho vyplývá, že ačkoli máme sociální sítě plné kontaktů, ve skutečnosti máme jen několik skutečně blízkých vztahů – a právě na těch nám nejvíc záleží.

V oblasti sociokulturní antropologie je přátelství věnována větší pozornost až v posledních dvou dekádách. Přátelství dříve představovalo upozaděný fenomén, jelikož bylo velmi často spojováno s příbuzenstvím. Podle antropoložky Barbory Půtové, která působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jeho stabilitu i proměnlivost určuje kulturní kontext. Stejně tak existují rozdíly ve vnímání přátelství napříč generacemi. To ukazují i data z průzkumu Coca-Cola. Jeho výsledky dokládají, že příslušníci generace Z mají širší sociální síť, udržují kontakty s ostatními více digitálně a rádi by našli více času na osobní setkávání. Zatímco starší generace naopak nedá dopustit na stabilní vztahy založené na osobním kontaktu.

Kolik blízkých přátel je tak akorát?

Z průzkumu také mimo jiné vyplývá, že každý z nás má alespoň jednoho blízkého přítele. Více než polovina lidí má dva nebo tři, ale pouze menšina dotázaných uvedla, že by v současnosti měla více než pět blízkých přátel. Důvod je prostý. Přátelství vyžaduje značnou časovou investici a většímu počtu blízkých přátel už člověk nedokáže poskytnout pocit naplnění. Podle Barbory Půtové mají lidé limit, kolik blízkých přátel jsou schopní udržet. Na základě průzkumů v evoluční psychologii bylo zjištěno, že lidé mohou zvládnout až 150 smysluplných sociálních vztahů včetně rodiny a přátel, přičemž počet blízkých přátel se většinou pohybuje mezi třemi až pěti.

Zásadní roli hraje také to, koho považujeme za blízkého přítele. Pro většinu z nás jsou to lidé, kteří nás berou takové, jací jsme. Ceníme si vzájemné důvěry i toho, že si navzájem můžeme být oporou v těžkých chvílích. Zároveň považujeme za důležité, že se společně dokážeme zasmát a užít si zábavu. „V naší společnosti, kde je příbuzenství často redukováno jen na nukleární rodinu, je přátelství oceňováno velmi pozitivně. Vede k životní spokojenosti, minimalizuje stres, a dokonce přispívá k fyzickému zdraví a zlepšuje délku života,“ vysvětluje lidskou potřebu po sociálním kontaktu Barbora Půtová.

Generace Z chce své přátele vídat častěji

V kontaktu se svým okolím je generace Z neustále. Jako vůbec první vyrostla v prostředí chytrých telefonů a sociálních sítí, které se tak staly součástí jejího přirozeného světa. To však neznamená, že tito mladí lidé netouží po autentických vztazích. Více než polovina z nich v průzkumu uvedla, že by se se svými přáteli chtěli vídat častěji, než je tomu v současnosti, ale brání jim v tom nedostatek volného času kvůli práci nebo škole. Naopak starší lidé jsou s frekvencí setkávání se s přáteli převážně spokojeni a jen asi třetina z nich by chtěla své blízké vídat častěji.

Roli v tom, jak se na přátelství nahlíží, bezpochyby sehrávají také sociální sítě. Mnohá přátelství v online prostředí jsou založená na přetvářce a touze po dokonalosti. Těmto vztahům však chybí pevný základ, na kterém by se dalo dále stavět. „Je potřeba si uvědomit, že lidé vidí jen to hezké, co zveřejníte, ale už nevidí chvíle, kdy jste se svými přáteli v nějakém rozporu nebo neshodě. V rámci přátelství na sociálních sítích pak nejde ani tolik o vytváření pouta s kamarády, ale o to vypadat dobře navenek,“ upozorňuje na úskalí přátelství v online světě Barbora Půtová.

Kouzlo osobního setkání nic nenahradí

Online prostředí je kromě školy nejčastější místo, kde se generace Z seznamuje se svými blízkými přáteli. Pokud však chceme prohloubit naše přátelství a povýšit je na úroveň blízkých přátel, musíme si najít čas i energii na setkávání tváří v tvář. I přesto, že tři čtvrtiny z nás komunikují se svými blízkými přáteli alespoň jednou týdně, jen čtyři z deseti lidí se s nimi stejně často vídají i osobně. Lidé se se svými přáteli nejvíce setkávají doma nebo v různých podnicích, jako jsou například kavárny, bary či restaurace. Tam si mohou odpočinout, setkat se s dalšími lidmi a vyměňovat si názory a nápady.

O důvod více pozvat své přátele na drink přináší i nová kampaň „Share a Coca-Cola“, která chce vyzvat především příslušníky mladých generací k setkávání v reálném světě. Na etiketách limitované edice lahví a plechovek Coca-Cola se místo ikonického loga objeví škála vlastních jmen, ale i přezdívky jako Love, Bro nebo Kámo. Myšlenkou je sdílet s přáteli nápoj Coca-Cola s jejich jménem a připomenout nám sílu každodenních okamžiků, které jsou klíčové při vytváření dlouhodobých přátelství.

Více informací o kampani „Share a Coca-Cola“ najdete na coca-cola.cz.