Pražské pinballové království. Muzeum i zábava v jednom. Nadšenci připravili unikátní sbírku v centru metropole

Chtěli byste na chvíli zpátky do devadesátek? A ideálně se skvělou zábavou? Czech Pinball Museum 1990 na Václaváku to splní do puntíku. Dva nadšenci, Jiří Červinka a Jan Kopa, tady otevřeli muzeum, o kterém dlouhá léta snili. Tři patra, šedesát flipperů v top kondici a zážitek, který vás vtáhne. Tahle atmosféra se nedá napodobit, tu musíte zažít.

Jestli byla devadesátá léta něčím charakteristická, byly to pinbally. Zábavní automaty, známé též coby flippery, si v Česku brzo získaly popularitu. Kultovním místem se tehdy stal dnes už neexistující klub Bunkr na Petrském náměstí. Lidé v něm (a nejen tam) nadšeně mačkali páčky, plnili mise, trefovali terče, sbírali bonusy a hltali tuhle elektromagnetickou zábavu, která do Čech připlula ze Spojených států.

Mezi milovníky pinballu patřili také Jiří Červinka a Jan Kopa. Pánové, kteří na Václavském náměstí nyní otevřeli naprosto úžasné třípatrové Czech Pinball Museum 1990 s šedesátkou flipperů v perfektní kondici. „My si v našem muzeu zakládáme na tom, že jsou pinbally v perfektním stavu. V takovém, že budete velice složitě hledat podobnou kvalitu. Jsme sice muzeum, ale všechny stroje jsou funkční a lze si na nich zahrát,“ poznamenává provozovatel muzea Jiří Červinka.

Limitovaná edice

Muzeum skýtá jednak pinbally ve výborné kondici, jednak také řadu opravdových rarit. Řeč je například o flipperu The Adams Family GOLD, speciální limitované edici o tisícovce kusů z produkce Bally-Williams. „Ta navázala na komerčně nejúspěšnější pinball The Adams Family, jichž se prodalo úctyhodných 20 270 kusů,“ vysvětluje druhá důležitá tvář muzea Jan Kopa s tím, že cenovka podobného stroje může atakovat hranici klidně dvaceti tisíc dolarů.

Přestože jsou k vidění/zahrání starší kousky z osmdesátých let, gró tvoří flippery ze zlaté pinballové éry, tedy z devadesátých let minulého století. Ty se pojí s kardinální inovací v podobě dot-matrix displejů. Elektronických displejů, zobrazujících text, čísla nebo jednoduché grafické prvky. „Právě díky novým displejům, vylepšenému audiu, zvukovým a vizuálním efektům hra získala na atraktivitě a přilákala moře nových zájemců. Ostatně to byla doba, kdy jsem začal flippery v Česku provozovat,“ komentuje Jiří Červinka.

Obrovské úsilí a láska

Flippery jsou fenomenální hračka, současně ovšem velmi náročná na údržbu. „Jsou zkrátka poruchové. Což jsem vzápětí zjistil. Vozil jsem je nákladovým výtahem do sedmého patra na sídlišti na Jižním Městě a tam je montoval. Mimochodem, jsem vyučený kuchař. Všechno jsem se však postupně naučil ohromným úsilím a urputností. Já ty stroje zkrátka zbožňoval, což mi zůstalo dodnes,“ přiznává Jiří Červinka, jenž poprvé okusil pinball s motivem Jurského parku.

Stejné to se zažehnutím lásky k flipperům bylo u jeho kolegy Jana Kopa. „Jasně, byla to láska na první pohled. Poprvé jsem se s flippery setkal v sedmdesátých letech ve Švédsku, kam jsem vycestoval s maminkou, která tam vystupovala coby umělkyně. Já jsem povoláním technik a duší velmi hravý člověk. Přesně tohle flippery reprezentují. Bavíme se o technické lahůdce doplněné neskutečnou hravostí,“ říká Jan Kopa, jenž se svým synem Martinem nachystal dokonale všechny stroje pro návštěvníky.

Hloubka hry

Entuziasmus, hezky zpracovaný interiér, příjemná atmosféra – to vše na vás dýchne hned u vstupu. „Jsme fandové osobního setkávání. Proto jsme si na prostoru dali tolik záležet. Věřím, že se najde spousta těch, kteří namísto scrollování zavítají na tuhle retro zábavu,“ líčí Jiří Červinka a přenechává slovo svému parťákovi. „Dnes existují virtuální pinbally s monitory. Virtuální hra ovšem nikdy nemůže nahradit fyzický prožitek, kdy držíte páčky a cítíte odrazy ocelové kuličky.“

Pinball rozhodně není jen bezmyšlenkovité cvakání páčkami – je to dobrodružná výprava s vlastním příběhem. „Kromě rozvržení herního pole a herní logiky hraje klíčovou roli i motiv. Například u strojů s tématikou Drákuly, Terminátora nebo Indiana Jonese – kde šlo o licencované hry – mohla zařízení používat slavné hlášky a kopírovat dějovou linku filmu. To hráče vtáhlo do hry mnohem intenzivněji,“ objasňuje Jiří Červinka.

V rámci každého motivu jsou předem definované určité mise, které hráč musí splnit. Vždy s cílem získat co nejvyšší skóre, které si lze zlepšit v takzvané finálovce, kdy si může ukrojit spoustu bonusových bodů. „Ve finálovém kole má k dispozici všechny koule a padají jackpoty. Ti nejlepší s nejvyšším skóre se pak mohou objevit na naší Hall of Fame, na kostce u vstupu,“ uvádí Jan Kopa a zdůrazňuje, že jde o zábavní, nikoli výherní automat.

Životaschopný projekt

Na jednom zařízení se mohou střídat až čtyři hráči a průměrná doba jedné hry se pohybuje kolem pěti minut. Vše ale záleží na konkrétní architektuře hry, šikovnosti a samozřejmě na štěstí. Všechny tyhle tři atributy se prolínají a kombinují. „Může se stát, že vám koule uteče během deseti vteřin, ale taky hrajete kupříkladu osm devět minut. Ale to jsou extrémy,“ zmiňuje Jan Kopa.

Nápad na otevření muzea si pánové v hlavě nosili téměř čtvrt století. „V devadesátých letech jsme si konkurovali, ale nevěděli jsme o sobě. Sen jsme měli nicméně podobný. U mě se narýsoval někdy na prahu milénia. Osobně jsme se však s panem Kopou potkali až v roce 2013, kdy začal dělat v mojí firmě technika. Zjistili jsme, že máme stejné hobby, načež jsme se dohodli, že pro mě bude flippery skupovat po Evropě,“ odkrývá pozadí spolupráce Jiří Červinka.

Výsledek jejich fenomenální sbírky si teď mohou naplno užít i návštěvníci. „Splnili jsme si klukovský sen. Kdyby z toho byl bestseller, budeme jedině rádi. Naším přáním ale je, aby se z toho stal hlavně životaschopný projekt. Aby se mi jako investorovi vrátila vložená investice, a pan Kopa si v prostředí, které miluje, mohl přivydělat něco do důchodu. Abychom vytvořili místo, které uživí partu zapálených lidí, a kde se návštěvníci budou bavit a cítit dobře. Pokud se tohle všechno podaří, budu maximálně spokojený,“ uzavírá Jiří Červinka.