Mladá, krásná, talentovaná, plná pozitivní energie, těmito slovy by se dala charakterizovat herečka a životní optimistka Zuzana Velichová neboli Zuska, která minulý měsíc oslavila narozeniny.
První otázka se přímo nabízí, kde se zrodila myšlenka na změnu jména?
Pojmenování Zuzany na Zusku vzniklo již při studiu v jižním Španělsku. Tam jsem byla Susana. S vnímám jako symbol nedokončené osmičky, tedy nekonečno. V příjmení Velichová zas najdete písmena L O V E . Když tedy spojité jméno a příjmení, vznikne nekonečná láska! Moje vnitřní filosofie.
Pro herečku byl v šesti letech osudný film Zachraňte Willyho. „Byl to první film který jsem viděla v kině. Příběh malého kluka, který zachraňuje kosatku. Silný příběh plný emocí.“
Zusko, je pravda, že film Zachraňte Willyho rozhodl o tvé herecké kariéře?
Ano! Pro vesnickou holku z Krásného Údolí, to byl ohromný zážitek. Hned jsem chtěla být hlavním hrdinou a žít dobrodružný život a zachraňovat kosatky. Proto jsem se musela stát herečkou. Začala jsem navštěvovat dramatické kroužky. V šesti letech jsem naplánovala, že půjdu hrát do divadla. V sedmi letech jsem věděla, že půjdu studovat do zahraničí… byla jsem „výjimečné dítě „ ( smích )
Film Zachraňte Willyho tě provázel i na přijímacích zkouškách na JAMU
Na zkouškách jsem měla zahrát moment, kdy přišlo rozhodnutí stát se herečkou. Hrála jsem, jak sedím v kině a dívám se na film Zachraňte Willyho. Bylo to tak emocionální, že jsem rozesmála porotu a dostala mnoho bodů.
Budoucí herečku měl připravovat na hereckou školu herec Petr Kostka. Nestalo se tak. Známý herec se ozval až po čase, kdy našel založené telefonní číslo. Jako omluvu ji pozval do Branického divadla, kde v té době hrál. Pro studentku herecké školy bylo toto představení dalším životním impulsem, již tehdy věděla, že v Branickém divadle bude hrát a také se tak po jejích studiích stalo.
Zuska kromě JAMU vystudovala také herectví ve Španělsku na škole Escuela Superior De Arte Dramatico. Hrála v představeních: Bye Bye Birdie, Spanish Rose a jiných. Ovládá aktivně Aj, Šj, má základy Nj a Rj.
Jak náročné byly začátky tvého studia ve Španělsku?
Studium v zahraničí byl další můj splněný sen. Nejprve jsem uvažovala o studiu v Itálii. Italové, ale velmi kladou důraz na zpěv a to nebylo moc pro mě. Bylo mi doporučeno Španělsko. Výuka měla být v angličtině. Odjela jsem tedy a neuměla v této řeči ani pozdravit. Hned po příletu jsem zjistila, že nikdo zde nemluví anglicky. Byla noc a já se s velkým kufrem měla dostat na místo ubytování. Taxikáři jsem anglicky vysvětlila, kam se potřebuji dostat, on mi odpovídal pouze ve španělštině. Dlouhou dobu jsme se dorozumívali gesty. Nakonec mě dovezl, ale na jiné místo než jsem měla být ubytovaná. Záchranou pro mě byla španělská policie, která mě odvezla na správnou adresu.. To byl můj začátek v cizí zemi, ve které jsem žila rok a nikdy se necítila sama.
Zuska má za sebou mnoho seriálových i filmových rolí. V Ordinaci v růžové zahradě hrála sestřičku Moniku Moravcovou, hrála v seriálu Polda, Modrý kód, Sestřičky, po prázdninách jí uvidíme v novém seriálu Dobré zprávy. Výraznou roli zahrála v Egyptském seriálu.
Z filmů například Casting na lásku, Jdi dál, Kamenný příběh nebo epizodní roli v novém filmu Vánoční příběh od Ireny Pavláskové.
V divadlech hraje od mala. Začala v Karlových Varech, nazkoušela několik her v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, v soukromém divadle Pluto hrála s přestávkami 18let, v divadle Braník, hostovala v divadle Husa na provázku v projektu Gottland.
Zuska je známá pro svou zálibu v cestování. Ráda o sobě říká, že je první česká herečka, která přežila hlazení divokého krokodýla. Co si pod tím máme představit?
Točili jsme dokument ve střední Americe na Kostarice. V té době jsem neměla žádný pud sebezáchovy. Při rozhovoru s domorodcem a zároveň krotitelem krokodýlů, mě napadla možnost natočit, jak hladím toto zvíře. Byl mi doporučen ten největší, malí krokodýli jsou moc prudcí. Na písknutí krotitele krokodýli přišli. Nejprve jsme ho tedy museli nakrmit. Hodili jsme mu kuře a následně mě (smích). Při hlazení se krokodýl hnul a kameraman a režisér utekl, ale režisér na mě z dálky volal pokračuj, pokračuj… U hlazení jsem stále na krokodýla mluvila a domorodec byl celou dobu potichu. Nevěděla jsem proč, až později mi řekl, že při kontaktu se má člověk držet v jeho zorném poli a nemuluvit, jinak ho vystrašíš a sežere tě. On jako typický člověk, který prosazuje životní filosofii pura vida toto neřeší a informoval mě až posléze. Proto říkám, že jsem první žijící česká herečka, co zažila hlazení divokého krokodýla v džungli.
Zážitků má mladá herečka víc než dost a náš rozhovor by dlouho neměl konce. Poslední otázka….
Co by si přála Zuska?
Přeji si, aby každý člověk byl šťastný a aby se přijal takový jaký je a zároveň dopřál bytí druhým lidem s porozuměním. Je to trošku sobecké přání, protože ve výsledku to dělá šťastnou mě samotnou, když lidé v mém okolí jsou šťastní (smích). Navíc štěstí a radost podporuje zdraví. Jsou to ty nejdůležitější hodnoty. A také abychom měli odvahu naslouchat více naším srdcím (než-li mysli). Přála bych si, aby každý člověk našel sám k sobě zdravou sebelásku, protože lidé dokážou milovat druhé a komunikovat jen po vlastní úroveň své vlastní sebelásky a vyrovnanosti. A to mě napadá.. když budete chtít, přijďte si udělat výlet do krásného, historického města Nové Město nad Metují. Jsou zde moc hezké procházky a v září tu bude filmový festival komedie. A protože pracuji jako filmová porotkyně, tak tam budu v závěrečný den na slavnostním předávání cen. Budu ráda, když se potkáme a dáte mi i vaší zpětnou vazbu na komedie, které vás nejvíce rozesmály.
Life4you.cz děkuje za milý rozhovor
Foto: Archiv Zuska Velichová
