S tím, jak se naše společnost vyvíjí, bychom očekávali, že vyznat lásku stejnému pohlaví už je naprosto běžné. V některých případech bývá opak pravdou. A co když se k tomu přidá ještě hendikep, jiné etnikum nebo stáří? Na to česká společnost v mnoha ohledech ještě připravená není.
Láska je láska, ale…
Jak se říká, láska kvete v každém věku a také napříč celou společností. Podle Kristýny Mertlové, majitelky online seznamky Tvoje láska a seznamovací agentury Date2K , je seznamování hendikepovaných stejného pohlaví u nich na seznamce stále ještě v počátcích a klienti se počítají v jednotkách. Proč tomu tak je, si Mertlová vysvětluje zejména tím, že se lidé s určitým typem hendikepu bojí jít takzvaně s kůží na trh, a navíc někteří z nich nechtějí přiznat svoji orientaci.
„Musím se přiznat, že zkušenosti ze seznamování hendikepovaných stejného pohlaví jsou u nás na online portálu Tvojelaska.cz v počátcích. Myslím, že je to tím, že hendikepovaní lidé mají už tak ztížené možnosti seznámit se, a když se k tomu přidá homosexuální orientace, tak se domnívám, že se jednoduše stydí a nechtějí to veřejně přiznat. Na druhou stranu se ve velké míře obracejí na naše vztahové kouče a odborníky s prosbou o pomoc při individuálním vyhledávání ideálních protějšků a my jim tak vytváříme mnohdy službu, resp. algoritmus na míru,“ říká Mertlová.
Podle odborníků je pro mnohé hodně těžké udělat takzvaný „coming out“, kdy se přihlásí ke své orientaci.
Mladí nejdříve zkouší chodit s vrstevníkem opačného pohlaví, pak zjistí, že to prostě nejde, ale moc si neuvědomují proč. Nakonec je však podle psychologů důležité si to přiznat a otevřít se tomu. Jen tak bude člověk moci být opravdu spokojený.
Není nic nového, že k odhalení může dojít i v pozdějším věku – u lidí, kteří se řadí do seniorského věku. Podle odborníků se v takovém případě mohou s nepochopením od svého okolí setkávat častěji. „Seznamování není žádný med ani pro mladší ročníky, natož pro starší generaci. Když si k tomu ještě přidáme, že hledáte partnera nebo partnerku stejného pohlaví, šance na nalezení ideálního protějšku jsou, řekla bych, skoro mizivé. Zrovna nedávno jsem mluvila s jednou neheterosexuální starší ženou a bavily jsme se o tom, jak těžké je pro ni seznámit se,” říká Michaela Jirsová, koordinátorka ze ŽIVOTA 90. A dodává: „To mě inspirovalo k tomu letos v létě u nás v organizaci uspořádat pro starší LGBTI+ seznamku naživo.“
Obdobně složité to mají například i Romové.
Podle ředitele organizace Ara Art Davida Tišera, který jako jeden z prvních Romů otevřeně přiznal, že je gay, v romské komunitě sice dochází k mírnému progresu, ale zdaleka to ještě není bez předsudků. „V poslední době přibylo skupin, ve kterých mladí Romové mají vedle sebe buď gaye, nebo lesbu, takže jim to postupem času přijde normální. Znám ale i rodiny, do kterých si jejich členové s homosexuální orientací musí nosit svůj příbor,“ popisuje Tišer a dodává: „Troufnu si říct, že se romská komunita tomuto dlouhodobě tabuizovanému tématu snad začíná otvírat.“
