Střípky z české historie Bitva u Kresčaku – soumrak rytířů a smrt slepého krále
Life4you.cz - MP 
Píše se rok 1346 a francouzské pole nedaleko městečka Crécy-en-Ponthieu se chystá stát dějištěm jedné z nejznámějších bitev středověké Evropy ,bitvy u Kresčaku. Bitvy, která změnila vojenskou historii a kde padl český král Jan Lucemburský. Ne jako poražený panovník, ale jako rytíř, který do poslední chvíle věřil v čest a statečnost, i když byl slepý a neměl šanci na vítězství.
Stoletá válka mezi Anglií a Francií byla v plném proudu. Angličané vedení mladým, ale schopným Eduardem III. si razili cestu do nitra Francie. A právě u Kresčaku se jim do cesty postavila obrovská, ale špatně organizovaná francouzská armáda. Po jejich boku bojovali i spojenci a to včetně včetně českého krále Jana Lucemburského.
Jan Lucemburský byl zajímavá postava. Na český trůn se dostal díky sňatkové politice,tedy tím, že se oženil s Eliškou Přemyslovnou, dcerou posledního Přemyslovce Václava II. Češi ho ale často neviděli. Víc času totiž trávil po evropských dvorech, rytířských turnajích a diplomatických misích než v Praze. Měl pověst vzdělaného a kultivovaného muže, ale taky někoho, kdo svou zemi spíš zanedbával. A přesto se o něm mluvilo s respektem a právě pro jeho odvahu, rytířskou čest a neústupnost. V době bitvy u Kresčaku už Jan neviděl, byl slepý zřejmě kvůli oční nemoci. Přesto se rozhodl, že se bitvy zúčastní. Ne kvůli politice nebo ambicím. Prostě nechtěl zůstat stranou. Byl to rytíř a rytířům se nedaří v teple stanu. A tak povolal své muže, oblékl zbroj a vydal se na bojiště.
Bitva byla od začátku jednostranná. Angličané měli lukostřelce s dlouhými luky – zbraň, která naprosto změnila pravidla hry. Francouzská jízda, i přes svou početní převahu, se doslova rozbíjela o šípy jako o kamennou zeď. A tehdy, uprostřed chaosu, Jan Lucemburský pronesl slova, která vešla do dějin: „To nedopustím, aby český král z boje utekl! Vezměte mě mezi sebe a doveďte mě tam, kde je největší vřava.“
Jeho rytíři ho tedy připoutali mezi sebe , doslova svázali otěže koní … a vyrazili do nejtvrdší části boje. Nikdo z nich se nevrátil.
Na bojišti je našli až druhý den. Mrtví, ale stále spojeni a stále v sedle.
Jan Lucemburský padl jako hrdina. Nezachránil Francii, neovlivnil výsledek bitvy ,ale ukázal, co znamená čest. Jeho smrt se rychle rozšířila po celé Evropě. Dokonce i anglický král Eduard III. měl jeho památce vzdát hold.
A tady přichází další zlom , se smrtí Jana Lucemburského nastupuje na český trůn jeho syn Karel. Ten, kterého dnes známe jako Otce vlasti. Karel IV. byl jiný než jeho otec ,byl politický realista, ale zároveň vizionář. Díky němu zažily české země svou zlatou éru.
Bitva u Kresčaku tak symbolizuje víc než jen porážku. Je to okamžik, kdy končí jedna éra a to rytířství, jak ho známe z legend a začíná nová kapitola české historie. Kapitola, která bude zlatá …
