České firmy se nacházejí v celoevropském žebříčku pod unijním průměrem ve využívání AI nástrojů. Faktorů, proč se tak děje se nabízí hned několik – nízká ochota experimentovat, strach o bezpečnost sdílených dat nebo technologické překážky. „V tuhle chvíli umělou inteligenci implementují hlavně firmy, které od ní očekávají řešení akutního problému,“ tvrdí CEO společnosti AI Excellence Vojtěch Komenda. Pokud české firmy zaspí nástup umělé inteligence, budou podle odborníka pouze dohánět manko a připraví se o potenciální zisk.
V následujících dvou až třech letech analytici očekávají překotný vývoj na trhu s umělou inteligencí, rostoucí inklinaci k AI řešením lze přesto pozorovat už nyní. Podíl tuzemských firem, které tyto technologie využily, se v loňském roce téměř zdvojnásobil. Podle Českého statistického úřadu se k tomuto kroku odhodlalo přes 11 procent společností, tedy o pět procent více než v roce 2023. Přesto to všechno je Česká republika stále pod průměrem unijní sedmadvacítky. Umělou inteligenci využívaly v roce 2024 ze zemí Evropské unie nejčastěji podniky v Dánsku, kde ji adoptovalo 28 procent firem, dále pak čtvrtina podniků v Belgii a ve Švédsku.
„Jsme v podobné situaci, kde byla tuzemská ekonomika v roce 2000, kdy začalo reálné použití internetu. Některým firmám se teď může jevit adopce umělé inteligence jako něco velmi zbytečného. Stejně tak na přelomu tisíciletí připadalo některým firmám zbytečné investovat do vlastních webových stránek,“ potvrzuje Vojtěch Komenda, CEO společnosti AI Excellence.
Strach z technologické změny i ztráty citlivých dat
Spousta českých firem zdůvodňuje svou pasivitu strachem o bezpečnost sdílených informací.
Přestože organizace, které umělou inteligenci vyvíjí, garantují zabezpečené a citlivé zacházení se svěřenými daty, pro některé firmy tato skutečnost znamená výraznou překážku. „O data je potřeba se starat o tom není pochyb. Ale pokud máte správné nastavení a správnou licenci, dají se i veřejné modely jako Chat GPT používat bez obav. Navíc jsou tady pro větší firemní zákazníky možnosti lokálních modelů, kde můžete AI provozovat a kontrolovat uvnitř vlastní infrastruktury. “ vysvětluje odborník na umělou inteligenci.
Podle Komendy budou některé společnosti konfrontované s dynamickým vývojem na trhu už v průběhu tohoto roku. „V některých oborech to bude do léta, jinde do Vánoc a někde to bude trvat ještě rok a půl. Pokud se adaptují na umělou inteligenci v druhé, třetí, čtvrté nebo páté vlně, v zásadě už budou jen dohánět manko a reagovat na to, že jejich přímí konkurenti budou nabízet lepší nebo levnější produkt. Investovat budou muset tak či onak, v tomto případě ale bez profitu,“ dodává Komenda. Situace na trhu se může vyvíjet tak, že některé firmy v důsledku tohoto konkurenčního boje zaniknou, na trhu se ale brzy objeví nové subjekty, mohou být i ze zahraničí. „To může znamenat problém pro celou českou ekonomiku. Přijdou firmy, které nebudou sídlit tady, ale třeba v Polsku nebo v Estonsku, kde se využívání AI nástrojů v průmyslu rozvíjí rychleji než u nás. Pořád je ale čas tuto situaci napravit,“ tvrdí odborník.
Implementace AI může být pro část firem velkou změnou a také technologickou komplikací. „V tuhle chvíli umělou inteligenci implementují hlavně firmy, které od ní očekávají řešení akutního problému. Ostatní udržují status quo, byznys jim funguje a jejich ochota k výrazné změně je malá,“ popisuje Komenda. Do pravidelného kontaktu s AI přichází podle průzkumu společnosti Up Česká republika pouze 16 procent zaměstnanců tuzemských firem. Pokud je to možné, většina pracovníků se umělé inteligenci vyhýbá. Osloveným respondentům totiž chybí kurzy, které by je naučily s technologií pracovat. „Školení je vždycky pouze první krok, většina zaměstnanců ale skončí jen na něm. Potřebují vidět, jak umělou inteligenci aktivně používá jejich okolí. Jakmile budou tyto nástroje používat dva nebo tři lidi v pracovním kolektivu, inspiruje to i ostatní,“ tvrdí Komenda.
Jen školení nestačí, situaci může rozklíčovat audit
Dalším způsobem, jak zaměstnance motivovat k pravidelnému využívání umělé inteligence, je najít ve firmě ambasadora. „Potřebujete identifikovat lidi, kteří jsou do problematiky zapálení, v každé firmě jsou zpravidla minimálně dva. Ti mají za úkol jedinou věc – ukazovat, jak nástroje fungují a jednoho pomocníka, který v kolektivu bude simulovat funkci helpdesku. Dá kolegům zpětnou vazbu a vysvětlí jim, kde udělali chybu nebo proč se daná situace pro tohle konkrétní řešení nehodí,“ radí Komenda. V opačném případě se nováčci mohou dostat do slepé uličky a začít řešit situace podle původního vzorce. „A v neposlední řadě je to i o příkladech – pokud o AI mluví pan ředitel, nebo ji sám efektivně používá, je vyhráno,“ dodává.
Užití umělé inteligence pro automatizaci bývá v českých firmách nejčastější volbou. Dobrým krokem je vytipování nejvhodnějších příležitostí, kde by mohla umělá inteligence fungovat. „Znamená to udělat si audit a projít všechny procesy v rámci firmy, udělat souhrn všech lidských činností a identifikovat ty nejkritičtější body. Když si vrcholoví manažeři dají dohromady takových 30 až 40 nápadů a spočítají si náklady i výnosy, deset až patnáct z nich bude mít jednoznačně pozitivní bilanci. Ekonomické výnosy pak mohou očekávat už v létě,“ vysvětluje Komenda s tím, že v každé firmě je jen v oblasti automatizace odhadem třicet až padesát příležitostí kde použít generativní AI.
