Bezpečný, dostupný a příjemný. Tak by měl vypadat kvalitní veřejný prostor. Pražský Manuál tvorby veřejných prostranství letos v červnu oslavil 10 let od svého vzniku a stále sbírá úspěchy. Byl přeložen do několika jazyků včetně korejštiny, inspiroval obdobný manuál v Lisabonu a dostal se do výběru příkladů dobré praxe Living Spaces zřizovaného Evropskou komisí. Praha také díky Manuálu hostila na jaře zahraniční experty na veřejný prostor.
Ulice, parky a náměstí tvoří základní součást každého města. Jejich kvalitu ale v Praze po léta nikdo neřešil. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) se snaží tento přístup změnit a přizpůsobit město více lidem a jejich potřebám. Manuál tvorby veřejných prostranství, první pražská kuchařka kvalitních ulic, parků a náměstí, pomáhá od roku 2014 tomu, aby veřejný prostor kolemjdoucí neodrazoval, ale naopak jim lépe sloužil a lákal je k pobytu. Přináší principy, pravidla, doporučení a kritéria tvorby veřejného prostoru. Reaguje na dlouhodobě neřešené problémy a zabývá se nástroji ke zvyšování kvality veřejných prostranství od celku až po detail.
„O podobě veřejného prostoru by se měla vést neustálá diskuze, doba se mění a každá generace obyvatel města má své požadavky. Mít však kvalitní základ v podobě Manuálu je nezbytné. To, že jej Praha před 10 lety vytvořila a obhájila také v evropském kontextu potvrzuje, že držíme krok s Evropou a někdy se pro ni díky kvalitě našich materiálů stáváme i inspirací. Významným potvrzením úspěchu je také to, že Manuál postupně přebírají jako dobrou praxi městské firmy, například Technická správa komunikací, Pražské vodovody a kanalizace, Dopravní podnik či Technologie Hlavního města Prahy. Je implementován i v soukromých projektech u prostor, která se předávají městu. Je však třeba říct že se musíme taky zlepšovat, například v návrhu a realizaci oddělených a bezpečných cyklostezek,“ uvádí Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje.
Viditelné změny ve městě
Manuál veřejných prostranství je závazný pro městské organizace a subjekty, stejně jako pro organizace čerpající finance z rozpočtu Prahy. Město se jím řídí ve všech připravovaných projektech, na úspěšné pražské realizace však můžeme narazit už dnes. V souladu s Manuálem bylo revitalizováno třeba Smetanovo nábřeží, dolní část Václavského náměstí nebo okolí Národního muzea.
IPR také rozvíjí myšlenky Manuálu pomocí tzv. Plug-In dokumentů, ve kterých jsou specifická témata zpracovaná do většího detailu. Jedná se například o Umělecká díla ve veřejném prostoru, Pražské hřbitovy nebo aktuálně připravované Kultivované dopravní značení v městském prostředí.
„Při zpětném pohledu si uvědomuji, že Manuál měl nejen klíčový praktický dopad na podobu veřejného prostoru v Praze, ale především se stal zásadním obratem v přístupu ke kvalitě a také k důležitosti veřejného prostoru pro život lidí v celé České republice. A těší mne, že řada věcí, které se před 10 lety jevily jako revoluce, nám dnes přijde samozřejmá – to je vlastně ten nejlepší výsledek. Ale zároveň hotovo není, stále je toho hodně ke zlepšování,“ komentuje Pavla Melková, architektka a zakladatelka Kancelář veřejného prostoru na IPR.
Mezinárodní úspěchy
Pražský Manuál tvorby veřejných prostranství inspiruje nejen další česká města, ale také odborníky ze zahraničí. Dokument, který přeložen do angličtiny, korejštiny a rumunštiny, se letos dostal do výběru příkladů dobré praxe Living Spaces zřizovaného Evropskou komisí.
„Chtěli jsme Manuál představit v zahraničí a také si ověřit, jestli uspěje v širším evropském kontextu. Proto jsme se s ním přihlásili do Katalogu Living spaces a máme obrovskou radost, že nás komise vybrala mezi 30 nejlepších příkladů dobré praxe,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha a doplňuje: „Druhý úspěch přišel, když jsme byli vybráni mezi 12 měst, která mohou hostit odborníky z celé Evropy a ukázat jim naše město naživo.“
Dvacítka expertů z devíti evropských zemí navštívila během tří dnů Prahu na setkání Eurocities a diskutovala o kvalitě veřejného prostranství. Zásadními tématy byly bezpečnost, přístupnost, rozličné zájmy skupin obyvatel, hledání rovnováhy mezi dnešními potřebami a ochranou kulturního dědictví.
„Při diskusích jsme zjistili, že všechna města řeší podobná témata a sdílejí problémy. Dostali jsme mnoho podnětů, jak věci dělat lépe, ale zároveň i podporu v tom, že jsme na dobré cestě, a i my inspirujeme jiná města. Například Lisabon má také svůj Manuál, který se částečně inspiroval naším, představuje výsledky setkání Kristina Ullmannová, vedoucí Kanceláře veřejného prostoru IPR.
„Překvapilo mě, kolik věcí už Praha z Manuálu za těch 10 let skutečně stihla realizovat a aplikovat, jako třeba městský mobiliář. Kvalitní veřejný prostor spočívá v detailech a kontinuální péči o něj, to bychom si určitě měli odnést jako velkou inspiraci i do dalších měst,“ říká jedna z účastnic, hlavní architektka lotyšské Rigy Evelina Ozola. Doplňuje ji urbanista a pedagog na hannoverské univerzitě Thomas Göbel-Groß: „Praha i se svým historickým dědictvím je neuvěřitelně dynamické město. Včera jsme na procházce u žižkovského tunelu viděli nápis Neboj, to je ten nejlepší vzkaz pro celé město a jeho budoucí rozvoj. Neboj se, Praho!“
Manuál tvorby veřejných prostranství je ke stažení zde.
