Rostlina má původ v Rusku a Gruzii. Do Evropy se dostala ve druhé polovině 19. století jako okrasná rostlina. Netrvalo dlouho a druh se začal samovolně šířit do volné krajiny. V České republice je jeho rozšíření nerovnoměrné – hojně se vyskytuje v západních Čechách, na Vysočině je výskyt spíše roztroušený. Nejčastěji podél vodních toků.
Bolševník je sice majestátní a na pohled hezká rostlina, přináší s sebou však řadu komplikací. Pro člověka jsou nejrizikovější její toxiny – furokumariny, které při kontaktu s pokožkou mohou u citlivých jedinců vyvolat bolavé a špatně se hojící puchýře. Dalším rizikem je úbytek biodiverzity napadených lokalit. Bolševník je totiž schopný vyprodukovat velké množství semen, a to až 250 000 ročně z jedné rostliny. Tato semena mají dobrou klíčivost po řadu let, a tak se dokáže velmi dobře a rychle šířit a vytvářet rozsáhlé porosty vytlačující původní druhy.
Na Vysočině tento druh ještě není plošně rozšířen, a proto je nutné veškeré nálezy tohoto druhu bezprostředně regulovat a zabránit dalšímu šíření. Pro druh byly vydány zásady regulace, které jsou dostupné na stránkách MŽP. Jedná se o metodiku regulace druhu na území ČR. Nejefektivnější je mechanická likvidace rostlin – přeseknutí kořene přibližně 10 cm pod kořenovým krčkem. Pokud na tuto rostlinu lidé narazí v období květu a nemáte zrovna po ruce motyčku, je dobré květy alespoň odlomit, aby se zabránilo vysemenění. Bolševník je monokarpický, to znamená, že po vysemenění rostlina umírá. Jen připomínáme, že při manipulaci s rostlinou je nezbytné mít rukavice a ochranu pokožky a obličeje, aby nedošlo k potřísnění toxiny. Pokud si na regulaci druhu netroufáte sami, neváhejte kontaktovat krajský úřad.
