„Nejčastější překážkou početí je v Česku vyšší věk, páry odkládají jak rodičovství, tak poté i návštěvu IVF kliniky,“ říká ve svém komentáři k plodnosti Čechů MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., generální ředitelka společnosti REPROMEDA. V budoucnu bude podle lékařky plodnost v Česku nejvýrazněji ovlivněna stárnutím populace a nejčastější překážkou početí bude vedle věku také stres nebo ekonomická nejistota. Ve svém nejnovějším komentáři mimo jiné objasní, co jsou takzvaní avoiders nebo proč je Česko označováno jako Reprohub.
Věk zájemců o IVF se zvyšuje. Ženám je průměrně 35 let, mužům 38
V České republice pozorujeme silně znepokojivý trend. Jsme doslova v demografické krizi. Od roku 2022 výrazně klesá plodnost, která v roce 2023 dosáhla hodnoty 1,45 dítěte na ženu, což odpovídá plodnosti z roku 2012. V souvislosti s tím prudce klesá také počet živě narozených dětí – v roce 2023 se jich narodilo 91 tisíc, poprvé od roku 2005 jich tedy bylo méně než 100 tisíc.[1] Za rok 2024 nejsou čísla bohužel oficiálně ještě uzavřena, ale odhad je cca 83 000 narozených dětí, což představuje pokles cca o dalších 10 %. Ani reprodukce migrantů nepomohla k udržení naší populace. Je to pro naši společnost opravdu silně kritické. Češi navíc stále častěji odkládají rodičovství do vyššího věku a následně váhají i s návštěvou IVF kliniky, což vede k další prodlevě. Zatímco v předchozích letech se na kliniku dostavovaly nejčastěji páry, ve kterých žena měla 34 let a muž 37 let, dnes se tato hranice o celý rok posunula. Ve větších městech je tento nárůst ještě výraznější. A přestože si odborníci a technologie v oblasti reprodukční medicíny dovedou poradit s celou řadou překážek a zdravotních obtíží, biologické faktory hrají stále klíčovou roli. S věkem totiž u ženy kriticky klesá kvalita vajíček a zvyšuje se riziko komplikací i během samotného těhotenství. Tento trend nicméně odráží širší sociální i ekonomické změny, které budou ovlivňovat plodnost Čechů i v budoucnu.
Plodnost v Česku ovlivní stárnutí populace, finanční nejistota i nezdravý životní styl
Očekáváme, že vývoj plodnosti v Česku bude v následujících letech ovlivněn několika klíčovými faktory. Stárnutí populace povede k dalšímu zvyšování průměrného věku žen v době početí prvního dítěte. Lze očekávat, že i průměrný věk párů na reprodukčních klinikách se bude nadále zvyšovat. U mladší generace budou rozhodující ekonomické otázky. Finanční nejistota, nedostupné bydlení nebo nedostatek systémové podpory mladých rodin jsou faktory, které dokonce mohou vést u řady lidí k cílenému rozhodnutí nemít děti vůbec. Podle aktuálních studií se například v Belgii více než polovina lidí ve věkové skupině s mediánem 26 let identifikuje jako „avoiders“ – tedy jako ti, kteří se založení rodiny zcela vzdávají. V České republice je dle našich průzkumů tato skupina rovněž výrazná. Víme však, že lidé s rostoucím věkem svoje rozhodnutí mění a řada z původních avoiders se nakonec chce stát rodiči. Často se to ale odehraje až po dostatečném sociálním a ekonomickém zabezpečení, a to je mnohdy až na samém sklonku reprodukčního věku, nebo dokonce až po něm. Je vhodné, abychom veřejnost neustále seznamovali s možnostmi tzv. social freezingu, tedy preventivního zmrazení pohlavních buněk. Člověk ve věku 25 let totiž může mít na rodičovství jiný názor než ve čtvrtém deceniu, kdy se jeho postoj k této otázce může zásadně změnit, ale reprodukční buňky jsou v tomto věku již podstatně méně kvalitní a omezeně funkční, což může založení rodiny značně zkomplikovat. Díky včasnému zmrazení buněk lze výrazně zvýšit šanci na bezproblémové početí, pokud se člověk později přeci jen rozhodne děti mít.
Pomoci by mohla lepší komunikace problému směrem k mladé generaci, a to takovými kanály, které mladí lidé akceptují. Součástí musí být i větší podpora rodin, včetně možností zkráceného pracovního úvazku. V neposlední řadě se na plodnosti Čechů bude i nadále negativně podepisovat životní styl a zdravotní stav. Nejen vysoká míra stresu, nezdravé návyky jako kouření a nadměrná konzumace alkoholu, ale zejména stále narůstající obezita je obrovsky silným faktorem ovlivňujícím stav našeho zdraví a délku života, s přímým vlivem na lidskou plodnost. Pozitivním aspektem jsou technologické pokroky v reprodukční medicíně, například využití nástrojů umělé inteligence a pokroky v molekulární genetice, které zvyšují úspěšnost početí zdravého dítěte a pomáhají stále více párům.
Česko v zahraničí označují Reprohubem, zaostáváme však v genetickém testování
Problémy spojené s plodností v Česku však nejsou v mezinárodním měřítku nijak ojedinělé. Ačkoli lze najít rozdíly v legislativě, finanční podpoře pojišťoven nebo třeba ve vlivu náboženství, příčiny neplodnosti jsou napříč Evropou podobné. Máme však štěstí, že v Česku je legislativa k pacientům relativně vstřícná a dostupnost lékařské péče je zde dobrá. Naše zákony brání v oficiálním přístupu k reprodukci například single ženám či same sex párům, což je již v několika desítkách vyspělých zemí zcela běžné. Díky výhodné poloze a dlouhé historii léčby neplodnosti je Česko dokonce často označováno jako „Reprohub“, tedy významné centrum pro léčbu neplodnosti. V čem však zaostáváme za zahraničím, je procento párů, které se nechají geneticky otestovat před početím dítěte. V zahraničí jsou tato čísla dramaticky vyšší než u nás. Ačkoli poptávka spolu s lepší dostupností testů stále roste, není zde dostatečná podpora ze strany pojišťoven, přičemž je naprosto zjevné, že prekoncepční testování může ušetřit obrovské částky z rozpočtu na veřejné zdravotnictví. Je potřeba stále pracovat na další osvětě laické i odborné veřejnosti.
Autor komentáře: MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.,
